prof. PhDr. Bohumil Kladivo

* 24.6.1888 Křtiny (okres Blansko) – † 8.2.1943 Brno


geodet, astronom, vysokoškolský pedagog - profesor brněnské české techniky a Masarykovy univerzity v Brně; válka a odboj 1938–1945; akce 1. 9. 1939; oběti okupace


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


zajímavé okolnosti

Na výstavě soudobé kultury v roce 1928 v Brně zřídil astronomickou budku, kde jeho asistenti ukazovali zájemcům pomocí hvězdářského dalekohledu nebeská tělesa. Získané vstupné přispělo k zakoupení nového hvězdářského dalekohledu pro observatoř techniky.
Jako člen kulturně zdravotní komise Kounicových studentských kolejí uspořádal v zimním semestru 1938/1939 sérii přednášek české techniky z různých oborů s cílem ukázat, co se vše udělalo za 20 let v jednotlivých oborech, byla to odpověď na poraženeckou propagandu reakčních osob druhé republiky.


příčina úmrtí

následky věznění


bydliště

Brno-Jundrov, Husgasse - Husova 1,
Brno:
- Sadová 50
- Františka Bílého 15


vzdělání

klasické gymnázium v Brně (1907 maturita),
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze - matematika, fyzika (1907–1911), doktorát filozofie (25. 5. 1912),
německá technika v Brně (vyšší geodézie),
Vojenský ústav ve Vídni (sférická astronomie),
studijní cesty do zahraničí: observatoř v Pulkově u Petrohradu (1913), Pruský geodetický ústav v Postupimi (1913–1914), observatoř v Paříži a Mezinárodní úřad měr a vah v Sevres (1914)


vyznamenání a pocty

Československý válečný kříž 1939 in memoriam


jiné pocty

jeho jméno je uvedeno na pamětní desce vědců a učitelů vysokých škol v Brně, umučených v koncentračním táboře Mauthausen v letech 1942–1945,
jeho jméno je uvedeno i na pamětní desce v Praze v budově Tyršova domu,
jeho jméno je uvedeno omylem na pamětní desce umučených brněnských vědců a učitelů vysokých škol v bývalém koncentračním táboře Mauthausen


dílo

Památník České vysoké školy technické v Brně k 25. výročí založení. Za red. B. Kladiva. Brno 1924.
Jeho zásluhou byla Československá republika zapojena v roce 1936 na světovou geodetickou síť.


zaměstnání

1914–1918 Ústav ku vzdělávání učitelek v Brně (výpomocný učitel)

od roku 1912 Česká vysoká škola technická v Brně (asistent stolice nižší a vyšší geodézie),
soukromý docent vyšší geodézie a sférické astronomie (habilitace v roce 1920),
honorovaný docent (1921), mimořádný (1921) a od roku 1927 řádný profesor 2. stolice geodézie,
1924–1925 a 1933–1934 děkan odboru inženýrského stavitelství a zeměměřičského inženýrství,
1926–1927 děkan odboru architektury a pozemního stavitelství
1. 8. 1940 byl přeložen na dovolenou s čekatelným

Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně (přednášel astronomii) - od letního semestru v letech 1922–1934 byl pověřen přednáškami, v letech 1924–1939 byl pověřen zatímní správou astronomického ústavu PřF


odborné a zájmové organizace

Moravská přírodovědecká společnost,
Československá národní rada badatelská,
Masarykova akademie práce,
Jednota československých matematiků a fysiků,
Sokol Brno-Jundrov,
starosta Sokolské župy Jana Máchala,
výbor Československé obce sokolské - výrazně se podílel na organizaci sokolského sletu v Praze v roce 1938 (oceněno zlatou plaketou)


hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. H 5, hrob č. 405c (místo posledního odpočinku - předtím kolumbárium, oddělení 4a, schránka 153)


pojmenováno

observatoř Ústavu geodézie Fakulty stavební VUT v Brně byla 4. 2. 2003 u příležitosti 60. výročí úmrtí Bohumila Kladiva pojmenována Kladivova observatoř


poznámky

V profesní kariéře se věnoval matematice, fyzice, astronomii a geodézii, publikoval řadu vědeckých prací.

Řada zahraničních stáží:
- 1912 vojenský zeměpisný ústav ve Vídni
- 1913 observatoř v Pulkově
- 1914 observatoř v Paříži
- 1918 pruský geodetický ústav v Postupimi.

Za okupace poprvé zatčen v den vypuknutí 2. světové války v akci rukojmí 1. září 1939, vězněn v Brně na Špilberku do 10. října 1939. Znovu zatčen při prvním stanném právu 30. září 1941, vězněn v Brně Pod kaštany, propuštěn 11. listopadu 1941. Neustále byl předmětem pozornosti gestapa, to podlamovalo jeho nepříliš pevné zdraví.
Projevoval vždy silné vlastenecké smýšlení a obdiv k první republice, zejména jeho postoje v období tzv. druhé republiky po Mnichovu 1938 jsou výrazem osobní statečnosti a přispěly k perzekuci po okupaci (text adresy dr. Benešovi do Londýna: „Pane presidente, v den 20. výročí osvobození národa vzpomínáme vděčně na Vás i Vaši choť a na Vaši práci pro národ. Jsme a vždy budeme v duchu s Vámi. Věrni zůstaneme. V Brně dne 28. 10. 1938.").
Zpopelněn v Krematoriu města Brna 12. 2. 1943.



pojmenované ulice

Kladivova (Černá Pole)


prameny, literatura

osoby

František Milička
spolupráce v odboji Jaroslav Potoček
společná práce na výzkumu hledání rudných a uhelných ložisek podle kyvadla ovlivněného zemskou tíží


partneři

Anna Kladivová (Hlaváčková)
sňatek: 17. 12. 1919, Městská rada v Brně




sourozenci

ulice

Františka Bílého
bydliště (dnes Bílého) Husgasse - Husova
bydliště v době sňatku (dnes Optátova) Sadová
bydliště doložené v roce 1923 (dnes Drobného)


osoba na objektech

uctění památky obětí okupace - B. Kladivo
jiná realizace: Bílého 15/01 oběti nacistické okupace VUT Brno
pamětní deska: Opletalova 6/01 oběti nacistické okupace Fakulty stavební VUT v Brně
pamětní deska: Žižkova 17/02


stavby

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
místo posledního odpočinku


události

1. 9. 1939
Akce Albrecht der Erste v Brně
zatčený v Brně


Menš, Čoup


Aktualizováno: 28. 09. 2020