Ing. in memoriam Karel Odehnal

* 14.9.1913 Brno, porodnice – † 2.3.1945 Könderitz


válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; učitelé Země moravskoslezské


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


příčina úmrtí

při pochodu smrti z káznice v Briegu


bydliště

Brno-Královo Pole, U hrubých dílů 1


vzdělání

1. česká státní reálka v Brně (1931 maturita),
Vysoká škola technická Dr. Edvarda Beneše v Brně - stavební inženýrství (1934 vykonal I. státní zkoušku)


vyznamenání a pocty

Československý válečný kříž 1939 in memoriam


jiné pocty

štábní kapitán ženijního vojska in memoriam (1946),
Ing. in memoriam (17. 11. 1947)


zaměstnání

po I. státní zkoušce vykonal vojenskou službu (poručík ženijního vojska) a rozhodl se zůstat v armádě jako voják z povolání (po likvidaci československé armády ve studiu na technice pokračoval od roku 1939 (do zavření vysokých škol), současně působil jako profesor na státní průmyslové škole stavební v Brně


odborné a zájmové organizace

Sokol Brno-Královo Pole


poznámky

Karel Odehnal byl odveden 20. 4. 1934. Dne 16. 7. 1934 byl jako nováček prezentován k vykonání presenční služby v ženijním pluku 2 (který nesl od roku 1937 čestný název „Urálský“) v Kroměříži a zařazen k 8. ženijní rotě. Po třech dnech byl jako vojín odvelen do školy na důstojníky ženijního vojska v záloze v Litoměřicích, kterou v únoru 1935 absolvoval s prospěchem dobrým. Vrátil se do Kroměříže a byl postupně povýšen na svobodníka, desátníka a četaře aspiranta. Absolvoval plynový kurz pro aspiranty.
Dne 16. 7. 1936, po uplynutí dvou let presenční služby, se rozhodl zůstat dále ve službě. Dne 1. 8. 1936 byl jmenován poručíkem ženijního vojska a přeložen do skupiny důstojníků z povolání. Zároveň byl určen jako velitel čety 8. roty. Tuto funkci vykonával až do prosince 1936, kdy byl odvelen opět do Litoměřic, kde absolvoval aplikační kurz pro důstojníky ženijního vojska z povolání s prospěchem dobrým.
V květnu 1937 se vrátil zpět k ženijnímu pluku 2 „U“ a vykonával funkci velitele čety u 4. roty. Od října 1937 byl ustanoven velitelem 2. ženijní roty a od února 1938 velitelem náhradní roty. Dne 1. 10. 1938 měl být přemístěn k hraničářskému pluku 17 do Trutnova, ale v důsledku mobilizace zůstal u stávajícího útvaru a v období od 25. 9. do 27. 10. vykonával funkci zástupce velitele náhradní roty u mobilizovaného náhradního praporu. Dne 2. 11. konečně odešel k hraničářskému pluku 17, jehož velitelství se po ústupu z hranic nacházelo v Josefově.
Dne 22. 11. 1938 byl přidělen ke strážnímu praporu VIII v Červeném Kostelci k provedení a řízení odborných a ženijních prací ve Zbečníku, tedy v jediném úseku pluku, který nebyl na počátku října obsazen Německem. Po ukončení prací nastoupil dne 1. 6. 1939 dovolenou na neurčito v Brně. Po dobu své služby v čs. armádě byl hodnocen jako pilný, svědomitý, spolehlivý a vzdělaný důstojník, který rád pěstuje sport, amatérsky se věnuje fotografování a má dobrý vliv na své podřízené. Do odboje se zapojil v Legii svobody, gestapem zatčen 29. 6. 1943, pro velezradu byl v Breslau odsouzen ke čtyřem letům káznice a zahynul při tzv. pochodu smrti na cestě z káznice Brieg, kdy nacisté evakuovali vězně před postupující Rudou armádou.
V roce 2015 získal VHÚ do svých sbírek cenný dar, blůzu pana Karla Odehnala z doby jeho působení u hraničářského pluku 17. Jeho příslušnost do stavovské skupiny důstojníků ženijního vojska značí límcové výložky a lemovky nárameníků tmavohnědé barvy. Příslušnost k hraničářskému pluku potom hlava chodského psa na výložkách a číslo pluku v trojúhelníku. Blůza, která byla vyrobená krejčím František Koutňákem z Kroměříže, je z česané příze olivově zelené barvy a je celá opatřena podšívkou.
(Informace pro naši encyklopedii doplnil pan Jiří Kratochvíl, děkujeme.)






ulice

U hrubých dílů
bydliště (dnes Hutařova)


osoba na objektech

oběti okupace
pamětní deska: Kudelova 8/01 oběti nacistické okupace VUT Brno
pamětní deska: Opletalova 6/01 oběti nacistické okupace Fakulty stavební VUT v Brně
pamětní deska: Žižkova 17/02


Menš


Aktualizováno: 02. 02. 2019