Jaroslav Poledník - Profil osobnosti

Ing. in memoriam Jaroslav Poledník

* 31.1.1920 Brno – † 23.10.1941 prostor Cardiganského zálivu

válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; posluchači brněnské techniky; příslušník čs. letectva ve Velké Británii

národnost

česká

státní příslušnost

ČSR

zajímavé okolnosti

Prohlášen rozhodnutím okresního soudu civilního pro Brno-okolí ze dne 1. 7. 1946 k žádosti Josefa Poledníka, bytem v Brně-Líšni, Dlouhá č. 21, za mrtva a považuje se den 24. 10. 1941 za den, který nepřežil. Místo úmrtí je neznámo.

příčina úmrtí

zřícení letounu při cvičném letu

bydliště

Brno-Líšeň, Wilsonova + Mariánské údolí (Wilsongasse + Mariental) 21

vzdělání

Německá státní reálka v Brně (1939 maturita),
Odbor architektury Vysoké školy technické Dr. Edvarda Beneše v Brně (titul Ing - in memoriam)

jiné pocty

titul Ing. in memoriam (17. 11. 1947, VUT) Brno,
podplukovník in memoriam od 1. 6. 1991 rozkazem MNO ČSFR č. 0103 z 29. 5. 1991

hrob

Líšeňský hřbitov, Šimáčkova, skup. 1, hrob č. 94 (kenotaf)

poznámky

Po výcviku se dostal v britské hodnosti Sergeant (Sgt) ke 311. čs. bombardovací peruti, dislokované v té době na základně East Wretham v hrabství Norfolk - odtud také vzlétl 23. 10. 1941 v 11.40 hodin ke cvičnému letu bombardovací letoun Wellington T2624. Posádku tvořili: kapitán a první pilot Sgt Karel Hurt (Únětice na Plzeňsku), druhý pilot Sgt Jaroslav Rolenc, navigátor P/O František Dittrich (Hradec Králové), radiotelegrafista Sgt Otakar Janůj (*1912, Rudimov na Zlínsku) a střelec Sgt Jaroslav Poledník (*1920, Líšeň u Brna). Let měl trvat pět a půl hodiny, natankované množství paliva mělo vystačit na sedm a půl hodiny letu, příznivá byla i předpověď počasí, návrat se předpokládal do 17 hodin. Posádka však nepřistála, ani nevyslala žádnou zprávu.
Po nezvěstném letounu bylo vyhlášeno pátrání v oblastech, kudy vedla trasa plánovaného dálkového orientačního letu - bezvýsledně, celá posádka prohlášena za nezvěstnou.
Po týdnu vyplavilo moře na břeh Cardigansského zálivu tělo navigátora Františka Dittricha, který byl 4. 11. 1941 uložen do hrobu číslo 17 (sekce D) hřbitova v Cardiganu (po válce exhumován, zpopelněn a urna převezena do rodiště). Zbylé členy posádky se najít nepodařilo. Letoun se zřítil v prostoru Cardigansského zálivu, příčiny tragédie se nepodařilo zcela objasnit. Zbývající oběti jsou připomenuty v Památníku letců v Runnymede, 6 km od zámku Windsor) - památník obětí více než dvaceti tisíc nezvěstných spojeneckých letců (mezi nimi i sto padesát československých) je stylizován do podoby otevřených knih, v nichž jsou zlatými písmeny vyryta jména letců (Karel Hurt je na panelu č. 45, Otakar Janůj na panelu č. 46, Jaroslav Poledník na panelu č. 50 a Jaroslav Rolenc je uveden na panelu č. 51).
Jména československých letců padlých v letech 1939–1945 na západní frontě, jsou uvedena i na pamětní desce, odhalené v roce 1945 původně v Českém národním domě v Londýně.
Dne 27. 10. 1992 byla deska převezena do Prahy a dnes se nachází ve Vojenském historickém ústavu.

Na kenotaf na hřbitově v Brně-Líšni nás upozornil dne 29. 9. 2010 pan Jan Pašek, který poskytl pro naši encyklopedii také fotografii. Děkujeme. Na kenotafu je datum úmrtí 6. 1. 1941 (-Menš).

obrazy