Jindřich Skácel

* 7.2.1896 Pěnčín (okres Prostějov) – † 9.10.1976 Brno

vojenský historik; válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; účastník odboje

národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR

bydliště

Pěnčín čp. 6 (rodný dům),
Cheb, ulice Richarda Wagnera, vila Cartelieri (doloženo v roce 1927)

Brno:
- Zachova 4
- Grohova 31 (1948)

vzdělání

obchodní akademie v Prostějově

vyznamenání a pocty

Československý válečný kříž 1914–1918 (dekret č. 16069),
Československá revoluční medaile (dekret č. 43169),
Medaile vítězství (dekret č. 6629),
Řád Milana Rastislava Štefánika (Sokola s meči),
Francouzský válečný kříž I. stupně s palmou,
Spojenecká medaile vítězství

dílo

Spisy:
- S generálem Syrovým v Sibiři. Praha 1923 (nákladem knihovny Obrození)
- Československá armáda v Rusku a Kolčak. Praha 1926 (nákladem Památníku Odboje).

Poznámka: Před vydáním druhé knihy se s jejím obsahem měl seznámit ministr zahraničí dr. Edvard Beneš, jak dokládá dopis z roku 1926 od generála Rudolfa Medka, ředitele Památníku Odboje v Praze; originál dopisu se zachoval v rodinném archivu Jindřicha Skácela.

zaměstnání

voják z povolání - podplukovník pěchoty

poznámky

V rakousko-uherské armádě byl příslušníkem 54. pěšího pluku od 15. 3. 1915, poté 57. pěšího pluku (velitel čety, velitel roty). Dne 13. 6. 1916 zajat, zajetí prožil v Birjuči a Zadonsku.
Do legií se přihlásil 1. 4. 1917, činnou službu v nich konal od 4. 8. 1917, kdy nastoupil do školy pro důstojníky v Borispolu. Dne 15. 9. 1917 zařazen: 6. střelecký pluk (8. rota). Bojoval u Bachmače, dne 17. 8. 1918 se stal pobočníkem správce vojenského odboru Československé národní rady na Rusi Rudolfa Medka (po vzniku ČSR odbor přejmenován na prozatímní odbor MNO). Od 6. 1. 1919 kapitán, starší pobočník (adjutant) velitele československých vojsk na Rusi generála Jana Syrového. Od 17. 3. 1920 štábní dispoziční důstojník velitele československého vojska na Rusi, od 1. 2. 1920 v hodnosti majora. Návrat do vlasti z Vladivostoku na lodi President Grant, do ČSR přijel dne 20. 6. 1920. Přijat - spolu s velitelem generálem Syrovým - u prezidenta republiky T. G. Masaryka.
Pokračoval jako důstojník ve službě v československé armádě. Sloužil v Praze, dále jako velitel v Modrém Kameni, Chebu (velitel 5. hraničářského praporu v Chebu, doložen v hodnosti podplukovníka v roce 1927), Dolním Kubíně, Trenčianských Teplicích. Velel hraničářskému praporu v Trutnově, který za jeho velení získal čestný titul „Roty Nazdar“. Od roku 1931 plukovník.
V letech 1933–1934 velitelem pluku v Opavě, 1934–1939 velel pluku v Trenčíně. V roce 1937 povolán k absolvování tzv. Kurzu pro vyšší velitele a rozhodnutím náčelníka hlavního štábu armádního generála Ludvíka Krejčího z 1. 7. 1937 stal se „k zastávání místa brigádního generála způsobilým“. Povýšení mělo přijít 28. 10. 1938, ale neuskutečnilo se pro mnichovské události.
Za nacistické okupace se zapojil do odboje. Po osvobození se stal v letech 1945–1947 velitelem 10. pěšího pluku v Brně, v roce 1947 pensionován.
(Údaje pro naši encyklopedii podstatným způsobem upřesnil dne 28. dubna 2010 jeho syn, pan Jindřich Skácel, děkujeme.)

prameny, literatura

zobrazit

Archivní pramen

"Matrika oddaných, Prostějov - u sv. Kříže 1926–1932"

"Matrika narozených, Laškov 1860–1908"

Monografie

"S generálem Syrovým v Sibiři"

"Osud generála. Komentář k některým dokumentům o životě a tragickém konci Sergeje Vojcechovského"

Www stránky

"Plk. pěchoty Jindřich Skácel"

"Detail legionáře"

Ostatní literatura