česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

Brno-Židenice, Skorkovského 31

vyučil se tkalcem u brněnské firmy Ziegler na Cejlu

Řád práce,
Řád Vítězného února

od roku 1929 pracoval v brněnské plynárně a elektrárně

KSČ (od roku 1924)

Rudé odbory,
Průmyslový svaz textilních dělníků v Praze (člen ústředního výboru),
Komsomol (jeden z předních funkcionářů na Brněnsku),
SPB Brno-Židenice

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, kolumbarium odd. 4b, č. 55

Ve 20. letech zakládal spolu s dalšími závodní organizace Komsomolu a pracoval jako předseda krajského výboru, později i v ústředním výboru.
Zúčastnil se V. sjezdu KSČ v Praze, kde byl pověřen zdárným průběhem stávky v továrně Mörischer na Cejlu. Za vystupování ve stávce byl krajským soudem v Brně odsouzen k jednomu měsíci těžkého žaláře, zostřeného postem týdně. Byl také propuštěn ze zaměstnání, a řadu let nenašel jinou práci. Později se dostal do brněnské plynárny, kde byl zvolen do závodního výboru. Založil zde i odbočku Svazu přátel SSSR. V té době pracoval i v krajském výboru strany, až do jejího rozpuštění.
Během druhé světové války se zapojil do odboje, podával zprávy o výstavbě ilegálních stranických buněk v závodech a zakládal ilegální organizace strany.
Dne 1. července 1940 byl zatčen, byl vyslýchán v Kounicových kolejích, vězněn v Olomouci, na Mírově a ve Vratislavi, kde byl odsouzen na pět a půl roku vězení. Trest si odpykával ve Steinu, Brandenburgu, Bayreuthu a dalších KT.
Po návratu se opět zaměstnal v brněnské plynárně a stal se předsedou revoluční závodní rady. V letech 1953–1957 byl náměstkem předsedy NV města Brna. Byl i předsedou ústředního výboru zaměstnanců v energetice.

Skorkovského
bydliště

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
válka a odboj 1938–1945; účastník odboje a politický vězeň; místo posledního odpočinku

Menš, LucKub