česká

Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR

Na počátku německé okupace byl krátce členem výboru Národního souručenství a účastnil se formování domácího odboje.
V červnu 1948 se podílel na sloučení sociální demokracie s KSČ.
František Tymeš zemřel krátce po srpnové sovětské okupaci. Při státním pohřbu, který mu byl vypraven z Muzea dělnického hnutí v Brně, se s ním rozloučil Zdeněk Fierlinger a místopředseda Národního shromáždění Jozef Valo.

Brno:
- Trávníky 4
- Zemědělská 17 (1948)

Řád republiky (1960),
Řád Klementa Gottwalda (1965)

po převratu 1918 se stal redaktorem regionálního stranického listu Stráž Pojizeří v Mladé Boleslavi,
během rozkolu v sociální demokracii zaujal centristické pozice a v letech 1919–1924 redigoval časopis Rudá stráž

v roce 1925 přešel do Brna, kde byl pověřen funkcí tajemníka župního výboru Československé sociálně demokratické strany dělnické a zároveň se stal redaktorem brněnského tisku, členem výkonného výboru a roku 1933 členem předsednictva strany,
1935–1939 poslanec Národního shromáždění (kde pracoval v branném, rozpočtovém, sociálně-politickém a zemědělském výboru)

po Mnichovu 1938 se podílel na založení a činnosti Národní strany práce,
začátkem září 1939 zatčen gestapem jako tzv. politický rukojmí, vězněn na Špilberku a poté až do konce 2. světové války v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald (zde byl členem ilegálního českého národního výboru a internacionálního socialistického výboru)

první tři poválečné roky představují vrchol Tymešovy politické kariéry:
v letech 1945–1948 místopředseda Československé sociální demokracie,
od roku 1945 do své smrti poslanec Národního shromáždění,
1945–1946 místopředseda prozatímního, 1946–1947 Ústavodárného národního shromáždění,
od listopadu 1947 do února 1948 náměstek předsedy vlády

Československá sociálně demokratická strana (člen od roku 1910),
KSČ (člen Ústředního výboru od roku 1954)

v letech 1948–1949 náhradník a od roku 1954 člen ústředního výboru KSČ,
zastával i různé funkce v brněnském respektive jihomoravském krajském měřítku: např. funkci tajemníka krajského výboru Národní fronty (1952–1954), vedoucího tajemníka (1954–1960) a předsedy (1965–1968) krajského výboru Svazu československo-sovětského přátelství

V rámci tzv. dobrovolného sloučení demokracie v červnu 1948 s KSČ byl Tymeš členem komunistické strany. Jeho „zásluhy" byly oceněny tím, že se stal dokonce členem jejího ústředního výboru.
Za nacistické okupace byl zatčen v akci „Albrecht der Erste“ dne 1. září 1939 a vězněn v Brně na Špilberku a v koncentračních táborech Dachau (příchod 10. 9. 1939, vězeňské číslo 35 606) a od 26. 9. 1939 v Buchenwaldu až do konce války. V době jeho věznění zemřela na TBC dcera.

Hromadné zatýkání v den vypuknutí války vzbudilo v protektorátu velkou pozornost a představitelé protektorátní vlády v čele s prezidentem Háchou přijímali množství žádostí o intervenci. Zejména prezident Hácha se v záležitosti osobně velmi angažoval, navštívil říšského protektora, kde se přimlouval za bývalé poslance a přestárlé vězně. Dále žádal, aby se zatčenými bylo zacházeno slušně a nebyli odváženi mimo hranice protektorátu.
Říšský protektor slíbil, že nechá jmenované případy přezkoumat a napravit ve smyslu požadavků prezidenta Háchy, ale slib nedodržel. František Tymeš byl poslancem sociální demokracie ve volebním kraji Brna, spadal tedy do intervence prezidenta.

zobrazit

František Čoupek
švagr, F. Čoupek byl svědkem druhého sňatku F. Tymeše

Anežka Tymešová (Hlaváčová)
sňatek: 12. 8. 1920, Mladá Boleslav (okresní politická správa)
(první manželka) Františka Tymešová (Doležalová)
sňatek: 25. 6. 1932, Brno (městská rada)
(druhá manželka)

Věra Tymešová

Anna Tymešová

Trávníky
bydliště doložené v roce 1932 Zemědělská
bydliště doložené v roce 1948

1. 9. 1939
Akce Albrecht der Erste v Brně
zatčený v Brně

MŠ, Menš, Jord