Miloš Rejnuš - Profil osobnosti

PhDr. Miloš Rejnuš

* 25.4.1932 Brno – † 13.9.1964 Brno

historik, kritik, spisovatel a pracovník Čs. rozhlasu Brno

příčina úmrtí

automobilová nehoda

bydliště

Brno-Žabovřesky, Nárožní 7

vzdělání

střední škola v Brně (ukončena v roce 1951),
1951–1956 FF MU v Brně - čeština a historie (diplomová práce: Městská politika Přemysla Otakara II. v Čechách a na Moravě, 1969 titul PhDr.)

dílo

zobrazit

publikační činnost:
- domácí i zahraniční (zejména polské) časopisy a sborníky
- od roku 1961 rozhlasové a divadelní recenze: Host do domu, Lidová demokracie

rozhlasová pásma:
- literárně historická, cestopisná, sportovní revue (od roku 1959)

asi 41 her:
- Čtení ze starých cestopisů (1959), Jak lidé objevovali svět (1959–1960), Miliónový cestovatel, Z Čech až na konec světa, Beseda s E. S. Vrázem, Češi v Egyptě, Objevení Indie, Cesta pro zlato a pepř, K pramenům Žluté řeky, Záhadný Arab Músa, Pojídač medvědů, Sporty, které škrtáte (1960), Člověk proti smrti (1961), Člověk a moře, Smrt, která se zve černá, Vynést hvězdu potopenou

epistolární pásmo z korespondence od 15. století:
- Můj nejmilejší pane Heřmánku (1959–1968)

divadelní pásma:
- Čechov mezi Čechy, Útěcha strýce Claudia - Listování Shakespearovým Hamletem (1960), Cesty k Brnu (1961), Kapitánovy bomby (1957), Příběh středního záložníka (1958), Tři setkání s Antonínem Dvořákem (1959–1960), Letos nad Rýnem (1959), Nejkrásnější dny života (1959), Na zemi (1963), Ovidiův návrat (1959–1963), Život s hudbou, Děsně moc práce, Urhamlet (1964)

zaměstnání

1955–1961 vysokoškolský asistent - zaměření na medievistiku na FF MU v Brně,
pro náboženské přesvědčení musel opustit vědeckou dráhu - knihovník a vedoucí Knihovního střediska FF MU v Brně,
scénárista Čs. rozhlasu v Brně

hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 17, řada 2, hrob č. 155–157

poznámky

V roce 1957 vyhlásil Československý rozhlas tvůrčí soutěž o nejlepší původní českou rozhlasovou hru - ze 442 scénářů nebyla vybrána a udělena první cena, ale druhý se umístil M. Rejnuš za scénář Kapitánovy bomby.
Texty jeho rozhlasových her s otevřeností ironizovaly, morálně apelovaly a provokovaly, nikoli však na úkor závažnosti. Jejich nahrávky měly být za normalizace zničeny.

obrazy