Karel Tomeš st.

* 11.7.1877 Helvíkovice u Žamberka – † 28.1.1945 Dachau
úředník, starosta města Brna; válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace
národnost

česká
státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR
příčina úmrtí

zahynul v koncentračním táboře
bydliště

Brno-Židenice, Stará osada 5,
Brno, Tomešova 6
čestný občan

Brno (posmrtně 9. 9. 1947)
vzdělání

německá obecná škola v Brně,
gymnázium v Brně
vyznamenání a pocty

Řád sv. Sávy III. třídy (1929),
Řád Bílého orla IV. třídy (1929)
dílo

zobrazit - Vilém Foustka. Z dob bojů za české Brno a českou Moravu. Brno 1932, 31 stran.
- Řád praporu práce. V Brně 19. února 1935. Brno 1935, nestránkováno.
- Deset let obecního hospodářství města Brna 1918–1928. Brno 1928, 94 stran.
zaměstnání

zemský oficiál (doloženo v roce 1901),
účetní ředitel Moravského zemského výboru,
starosta města Brna (31. 12. 1925 – 2. 12. 1935)
politická orientace

Čs. strana socialistická
odborné a zájmové organizace

Sokol (župa Jana Máchala, Sokol Brno I),
Československá obec legionářská (předseda brněnské župy),
Pomocný fond legionářů a válečných poškozenců (předseda),
Zemský spolek pro léčbu a výchovu mrzáčků na Moravě (člen výboru),
člen Společnosti přátel Lužice,
Sbor dobrovolných hasičů v Brně-Husovicích,
Zemská péče o dítě na Moravě a ve Slezsku (místopředseda odboru rodinné péče),
Spolek Dům útěchy v Brně (zakládající člen)
poznámky

Otec byl tkalcem, Karel se s rodiči v pěti letech přestěhoval do Brna. Po ukončení středoškolských studií se sice zapsal na práva, ale z rodinných důvodů studia nedokončil. Vstoupil do účetní služby u Moravského zemského výboru, v letech 1907–1911 zde působil i jako tlumočník, byl však činný i v novinářské oblasti.
Za 1. světové války na ruské frontě se jako velitel přední stráže vzdal s celou setninou 17. prosince 1914 u Přemyšlu Rusům. Do legií se přihlásil 15. 7. 1917. Do čs. legie v Rusku zařazen 26. 1. 1919, mimo jiné pracoval v kanceláři evidenčního důstojníka ruských legií v Omsku, v mobilizačním odboru v Jekatěrinburku. V červenci 1919 byl jako invalida odeslán do vlasti.

Po návratu do Brna pracoval na organizování a sjednocení legionářů, stal se členem ústředního zastupitelstva Československé obce legionářské a předsedou její brněnské župy.
V roce 1924 byl zvolen do městského zastupitelstva za čs. stranu socialistickou, po rezignaci starosty Macků zvolen 31. prosince 1925 starostou Brna, opětovně zvolen 19. února 1929 a funkci vykonával do roku 1935. Za jeho funkčního období vybudovány sociální ústavy v Bohunicích, vystavěno krematorium, zřízeny městský pohřební ústav, ústřední zahradnictví města Brna, desinfekční ústav, atp.

Okupace jej zastihla na odpočinku v Poldovce u Telče, kde byl v roce 1940 zatčen. Vězněn v Brně v Sušilových kolejích, poté ve Vratislavi a Wolfenbüttelu. Před lidový soud postaven ve Vratislavi 4. listopadu 1942 spolu s dalšími městskými zaměstnanci, ing. Benešem a Ing. Mackerlem.
Odsouzen k trestu tři a půl letům žaláře, poté převezen do káznice v Amberku, kde mu trest se započtenou vyšetřovací vazbou uplynul. Vrácen do Brna, kde v Kounicových kolejích čekal marně osm měsíců na propuštění. Dne 8. srpna 1944 převezen do koncentračního tábora v Dachau, zde zemřel na skvrnitý tyfus, který mu byl naočkován.

obrazy
pojmenované ulice

Tomešova (Staré Brno)
prameny, literatura

zobrazit "Kámen zmizelých připomíná starostu Brna"
"Matriky, Brno - sv. Tomáš. Oddaní 1899–1903"
"Detail legionáře"
"Brněnská živnostenská fotografie do roku 1948 (magisterská diplomová práce) "
"My, purkmistr města Brna... Z dějin brněnské správy a městského práva (katalog výstavy)"
"Obrana národa na Brněnsku 15.3.1939-29.2.1940"
"Korespondence starosty města Brna Karla Tomeše z let 1928 až 1935"
"Karel Tomeš opět starostou Velkého Brna"
"Resignace starosty Dra Macků a volba nového starosty"
"Dějiny města Brna"
"Průvodce brněnskými hřbitovy. Hroby význačných českých lidí"
"Naši hrdinové 1939-1945"
osoby

Alois Slovák
Starosta Karel Tomeš se loučil se zemřelým P. Aloisem Slovákem jménem města Brna.
partneři

Bohumila Tomešová (Srpová)
sňatek: 10. 10. 1901, Brno (kostel sv. Tomáše)
děti

Karel Josef Tomeš, ml.
Zdeněk Tomeš
rodiče

Karel Tomeš
Anna Tomešová (Dvořáková)
ulice

Tomešova
bydliště Stará osada
bydliště doložené v roce 1901 (dnes Vančurova)
osoba na objektech

oběti 2. světové války
pamětní deska: Dominikánské náměstí 1/03 přístavba školy
pamětní deska: Hudcova 35/02 oběti Sokola Brno I ve světových válkách
pamětní deska: Kounicova 20-22/01 K. Tomeš
pamětní deska: Tomešova 6/01 uctění památky oběti okupace - K. Tomeš
jiná realizace: Tomešova 6/02
objekty

bojiště 1. světové války
pamětní deska: Botanická 1/01
účastník slavnosti
stavby

Vila starosty Tomeše
Tomešova 6/568
majitel
události

10. 9. 2015
Umístění dalších tzv. „Kamenů zmizelých“ v Brně
jedna z osobností, jíž je věnován jeden z "Kamenů zmizelých" 30. 4. 2015
Příhraniční slavnosti v sadech Národního odboje
oběť nacismu zmíněná při pietním aktu 1. 7. 2005
Odhalení pamětní desky starosty Karla Tomeše 11. 5. 2005
Otevření výstavy Galerie starostů a primátorů města Brna a významných osobností 23. 11. 1947
Odhalení památníku TJ Sokol Brno I
oběti Sokola Brno I
další události (34)... 16. 12. 1945
Vzpomínková tryzna obětem nacistické perzekuce z řad členů Tělocvičné jednoty Sokol Brno I
oběti Sokola Brno I 27. 12. 1935
Slavnostní otevření Masarykových měšťanských škol
starosta města Brna 9. 12. 1934
Odhalení památníku Českému divadlu v Brně
účastník 25. 11. 1934
Slavnostní otevření Útulku pro dívky bez přístřeší
slavnostní projev 6. 7. 1934
Uložení prsti z legionářských bojišť
účastník slavnosti 24. 5. 1934
Uspořádán hold Brna T. G. Masarykovi
starosta města Brna, přednesl slavnostní proslov 24. 2. 1934
Slavnostní odhalení pomníku Karla Vaňka
starosta města Brna 24. 9. 1933
Odhalení pamětní desky Jožovi Barvičovi v Brně
slavnostní řečník 27. 8. 1932
První celostátní výstava fotografů z povolání v Brně
starosta města Brna, převzal záštitu 12. 6. 1932
Slet brněnských sokolských žup
starosta města Brna 4 / 1932
Založení Českého plaveckého klubu v Brně
předseda klubu 11. 10. 1930
Slavnostní otevření nové budovy Ústavu pro soudní lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity
starosta města Brna 26. 6. 1930
Poslední návštěva prezidenta Masaryka v Brně
starosta města Brna 6. 4. 1930
Slavnostní otevření krematoria v Brně
starosta města Brna 27. 3. 1930
Smuteční rozloučení s P. Aloisem Slovákem v Brně
řečník na smuteční slavnosti 28. 10. 1929
První hvězdicový štafetový běh o pohár Moravského Slova
starosta města Brna 28. 9. 1929
Otevření Husova sboru
starosta města Brna 10. 9. 1929
Ustavující valná hromada Středoevropského ústavu ku podpoře hospodářského a kulturního sblížení v Brně 20. 6. 1929
Návštěva prezidenta Masaryka v Brně
starosta města Brna 8. 12. 1928
Položení základního kamene k budově dětského domova Dagmar
účastník slavnosti 8. 12. 1928
Slavnostní rozsvícení tzv. jubilejního vánočního stromu republiky v Brně
přednesl projev 25. 11. 1928
Odhalení pomníku padlých 10. pěšího pluku Jana Sladkého Koziny
slavnostní řečník, převzal pomník do ochrany města Brna 24. 11. 1928
Slavnosti pěšího pluku č. 10 Jana Sladkého Koziny
starosta města Brna (účastník slavnosti) 28. 10. 1928
Oslava 10. výročí ČSR brněnským Sokolem
účastník slavnosti 28. 10. 1928
Oslava 10. výročí ČSR pořádaná městem Brnem
účastník slavnosti (pronesl projev, předal dětem narozeným 28.10.1918 zlaté dukáty) 28. 10. 1928
Předání dokončené stavby Maloměřický most
starosta města Brna 1. 9. 1928
Slavnostní odhalení pamětní desky politickým vězňům
předseda župy 21. 6. 1928
Ustavující schůze spolku Dům útěchy
jeden ze zakládajících členů spolku Domu útěchy 17. 6. 1928
Slavnostní otevření "Musea odboje" na Špilberku
starosta města Brna 9. 6. 1928
Třetí oficiální návštěva prezidenta Masaryka v Brně
starosta města Brna 28. 10. 1927
Položení základního kamene ke stavbě sokolovny
pronesl slavnostní proslov, provedl poklep, starosta města Brna 4. 9. 1927
První rozhlasový přenos z lehkoatletických závodů v ČSR
starosta města, který byl osobně závodům přítomen 30. 5. 1926
Letecký den v Brně
starosta města Brna 4. 4. 1926
Slavnostní odhalení pomníku obětem 1. světové války v Bystrci
přednesl slavnostní řeč
související odkazy

mapa
autor

Menš, Jord