česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

zahynul v koncentračním táboře

Brno-Židenice, Stará osada 5,
Brno, Tomešova 6

Brno (posmrtně 9. 9. 1947)

německá obecná škola v Brně,
gymnázium v Brně

Řád sv. Sávy III. třídy (1929),
Řád Bílého orla IV. třídy (1929)

zemský oficiál (doloženo v roce 1901),
účetní ředitel Moravského zemského výboru,
starosta města Brna (31. 12. 1925 – 2. 12. 1935)

Čs. strana socialistická

Sokol (župa Jana Máchala, Sokol Brno I),
Československá obec legionářská (předseda brněnské župy),
Pomocný fond legionářů a válečných poškozenců (předseda),
Zemský spolek pro léčbu a výchovu mrzáčků na Moravě (člen výboru),
člen Společnosti přátel Lužice,
Sbor dobrovolných hasičů v Brně-Husovicích,
Zemská péče o dítě na Moravě a ve Slezsku (místopředseda odboru rodinné péče),
Spolek Dům útěchy v Brně (zakládající člen),
AFK Žižka (čestný člen)

Otec byl tkalcem, Karel se s rodiči v pěti letech přestěhoval do Brna. Po ukončení středoškolských studií se sice zapsal na práva, ale z rodinných důvodů studia nedokončil. Vstoupil do účetní služby u Moravského zemského výboru, v letech 1907–1911 zde působil i jako tlumočník, byl však činný i v novinářské oblasti.
Za 1. světové války na ruské frontě se jako velitel přední stráže vzdal s celou setninou 17. 12. 1914 u Přemyšlu Rusům. Do legií se přihlásil 15. 7. 1917. Do čs. legie v Rusku zařazen 26. 1. 1919, mimo jiné pracoval v kanceláři evidenčního důstojníka ruských legií v Omsku, v mobilizačním odboru v Jekatěrinburku. V červenci 1919 byl jako invalida odeslán do vlasti.

Po návratu do Brna pracoval na organizování a sjednocení legionářů, stal se členem ústředního zastupitelstva Československé obce legionářské a předsedou její brněnské župy.
V roce 1924 byl zvolen do městského zastupitelstva za čs. stranu socialistickou, po rezignaci starosty Macků zvolen 31. 12. 1925 starostou Brna, opětovně zvolen 19. 2. 1929 a funkci vykonával do roku 1935. Za jeho funkčního období vybudovány sociální ústavy v Bohunicích, vystavěno krematorium, zřízeny městský pohřební ústav, ústřední zahradnictví města Brna, desinfekční ústav, atp.

Okupace jej zastihla na odpočinku v Poldovce u Telče, kde byl v roce 1940 zatčen. Vězněn v Brně v Sušilových kolejích, poté ve Vratislavi a Wolfenbüttelu. Před lidový soud postaven ve Vratislavi 4. listopadu 1942 spolu s dalšími městskými zaměstnanci, Ing. Benešem a Ing. Mackerlem.
Odsouzen k trestu tři a půl letům žaláře, poté převezen do káznice v Amberku, kde mu trest se započtenou vyšetřovací vazbou uplynul. Vrácen do Brna, kde v Kounicových kolejích čekal marně osm měsíců na propuštění. Dne 8. 8. 1944 převezen do koncentračního tábora v Dachau, zde zemřel na skvrnitý tyfus, který mu byl naočkován.

Tomešova (Staré Brno)

zobrazit

Vojtěch Beneš
spolupracovník Ludvík Mackerle
spolupracovník Bedřich Macků
K. Tomeš se stal starostou po B. Macků Alois Slovák
Starosta Karel Tomeš se loučil se zemřelým P. Aloisem Slovákem jménem města Brna.

Bohumila Tomešová (Srpová)
sňatek: 10. 10. 1901, Brno (kostel sv. Tomáše)

Karel Josef Tomeš
Zdeněk Tomeš

Karel Tomeš
Anna Tomešová (Dvořáková)

Tomešova
bydliště Stará osada
bydliště doložené v roce 1901 (dnes Hradilova)

oběti 2. světové války
pamětní deska: Dominikánské náměstí 1/03 přístavba školy
pamětní deska: Hudcova 35/02 oběti Sokola Brno I ve světových válkách
pamětní deska: Kounicova 20-22/01 K. Tomeš
pamětní deska: Tomešova 6/01 uctění památky oběti okupace - K. Tomeš
jiná realizace: Tomešova 6/02

bojiště 1. světové války
pamětní deska: Botanická 1/01
účastník slavnosti

Vila starosty Tomeše
Tomešova 6/568
majitel

10. 9. 2015
Umístění dalších tzv. „Kamenů zmizelých“ v Brně
jedna z osobností, jíž je věnován jeden z "Kamenů zmizelých" 30. 4. 2015
Příhraniční slavnosti v sadech Národního odboje
oběť nacismu zmíněná při pietním aktu 1. 7. 2005
Odhalení pamětní desky starosty Karla Tomeše 11. 5. 2005
Otevření výstavy Galerie starostů a primátorů města Brna a významných osobností 23. 11. 1947
Odhalení památníku TJ Sokol Brno I
oběti Sokola Brno I
další události (44)...

mapa

Menš, Jord