Florian Andresík

* 1.5.1887 Brno-Chrlice – † 30.5.1948 Brno-Chrlice

válka a odboj 1914–1919; legionář ruský
bratr osobnosti: Vavřinec Andresík

národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

bydliště

Brno-Chrlice:
- Blümlova 39
- Kunešova

vzdělání

obecná škola (5 tříd) a měšťanská škola (3 třídy) v Brně na Cejlu,
obchodní akademie v Brně

zaměstnání

obchodník, po první světové válce měl živnost na výrobu cukrovinek, v roce 1945 se stal majitelem velkoobchodu s potravinami na Veselé ulici v Brně

odborné a zájmové organizace

ČSOL Brno-Tuřany (1928 místopředseda; 1929–1932, 1938 a 1939 člen výboru; 1934 dozorce kina; 1935 a 1936 revizor účtů )

hrob

Tuřanský hřbitov, Pratecká

poznámky

K rakousko-uherské armádě byl odveden v roce 1915 a narukoval k 8. pěšímu pluku v Brně. Do ruského zajetí se dostal 3. 1. 1916 (v databázi www.vuapraha.cz je datum 3. 1. 1914 ! -Menš) u vesnice Kolky. Vybrala si jej Tatarka na zemědělské práce, na velbloudu jel tři dny a tři noci přes Kirgizskou poušť k zemědělské usedlosti. Naučil se výborně rusky, dokonce si svůj deník psal v ruštině (část se zachovala). V Semipalatinsku se stal dobrovolným spolupracovníkem Mezinárodního Červeného kříže a pomáhal organizovat pomoc raněným.
Od jara 1917 je doložen jeho pobyt v zajateckém táboře v Berezovce, kde se přihlásil do legií. Dne 27. 7. 1918 přešel do Novonikolajevska, zde byl 28. 8. 1918 zapsán k 9. rotě 11. střeleckého pluku. Dne 28. 2. 1919 dán k dispozici náčelníkovi štábu 3. střelecké divize, 8. 2. 1919 přidělen ke štábní rotě 3. divize. Po vyšetření mimořádnou lékařskou komisí 24. 3. 1919 (nález: kašel, chrlení krve s příznaky kataru plic) určen k evakuaci do vlasti. Do Vladivostoku odjel 5. evakuačním vlakem. Z Vladivostoku odplul 9. 7. 1919 na lodi Liverpool Maru (6. transport). Demobilizován 21. 12. 1919 v Čáslavi.
Po návratu domů k rodině se věnoval své živnosti s cukrovinkami, vyrobené zboží mělo odbyt v blízkém okolí. Po zakoupení automobilu Ford obchodoval i ve vzdálenějších místech. Pamětníci uváděli i fakt, že automobilem vozil fotbalisty SK Rosenberk k jejich zápasům. V době krize přešel k firmě Konečný v Brně-Husovicích.
Za protektorátu zaměstnával ve své živnosti svého švagra Leopolda Šika, také ruského legionáře. Po druhé světové válce se stal majitelem velkoobchodu s potravinami na Veselé ulici, jeho podnikání ukončilo znárodnění v únoru 1948. On sám odešel do penze 1. 5. 1948, ale zemřel poslední den téhož měsíce.

prameny, literatura

zobrazit

Archivní pramen

"Matrika oddaných, Brno-Tuřany, Zvěstování Panny Marie 1905–1923"

"Matrika narozených, Brno-Tuřany, Zvěstování Panny Marie 1880–1890"

Www stránky

"Detail legionáře"

Monografie

"Příběhy brněnských hřbitovů"

Ostatní literatura

"Občané tuřanské farnosti v zahraničním odboji 1914–1920"

partneři