česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

Brno-Slatina:
- Budínská 30
- Na ráji 23

obecná škola,
vyučen slévačem,
3 roky pokračovací školy

Československá revoluční medaile,
Spojenecká revoluční medaile

slévač, po první světové válce listonoš

národní socialista

v letech 1931–1939 dvakrát zvolen do Místního výboru ve Slatině

Do rakousko-uherské armády byl odveden na počátku roku 1914, již 15. 9. 1914 byl povolán do války jako příslušník 14. zeměbraneckého pěšího pluku.
Do zajetí padl 10. 12. 1914 v Bochnii. Tři roky prožil v zajateckém táboře Karalaš v Permské gubernii.
Do legií se přihlásil v Borispolu dne 1. 9. 1917. Do čs. legie v Rusku zařazen 3. 10. 1917, 6. střelecký pluk (11. rota), vojín. Dne 4. 1. 1918 ustanoven důstojnickým sluhou praporu, onemocněl však, dne 12. 1. 1918 poslán do 173. polní záložní nemocnice v Pirjatíně. Návrat po vyléčení, s útvarem nastoupil pochod k přepravě Čsl. armádního sboru z Vladivostoku po moři na francouzské bojiště. Účastnil se bitvy u Bachmače s Němci, pak bojů s bolševickými vojsky.
Do vlasti se vracel lodí President Grant (23. transport) z Vladivostoku přes Honkong, Singapur, Colombo a Suez (sem připluli 12. 6. 1920). Odtud odjezd repatriačním vlakem, příjezd do Olomouce 21. 6. 1920. Poté 3 měsíce dovolená na zotavenou, demobilizován 1. 10. 1920.
Po návratu domů už nemohl ze zdravotních důvodů pracovat jako slévač, stal se listonošem. Za protektorátu byl jako legionář v roce 1941 předčasně penzionován, po osvobození znovu poštovní služba až do odchodu do důchodu v roce 1951.
V databázi www.vuapraha.cz je datum narození v podobě: 21. 6. 1891.

zobrazit

Aloisie Šiková (Kuncová)
sňatek: 14. 11. 1920

František Šik
Miroslav Šik
Ludmila Šiková
Vlastimil Šik

Jan Šik
Marie Terezie Šiková (Šalplachtová)

Budínská
rodný dům (tehdy Slatina čp. 60) Na ráji (Paradiesgasse)
bydliště od roku 1927 (tehdy Slatina čp. 264, nově postavený domek pro rodinu)

mapa

Menš