Purkmistr a rada města Brna rozhodli spor mezi cechem soukeníků a kloboučníků, který se týkal nákupu vlny a trval již mnoho let.
Představitelé města "spor zvážili a po poradě se v radě sjednotili na tom, že kloboučníci, pokud budou bydlet ve městě a trpěti s městem, mohou na fůry svobodně vlnu kupovati na podzimním výročním trhu, mají však na sebe dohlížeti a nikdo nemá (od kloboučníků) kupovati vlnu ke své potřebě v jejich nebo cizích domech ani na ulicích nebo v předměstí. Zdejší kloboučníci mohou pro svou vlastní potřebu kupovat vlnu od zdejších koželuhů, avšak sami nesmějí vlnu prodávati".
Cizím kloboučníkům je nákup vlny ve městě zakázán. Dále purkmistr a rada dovolují zdejším soukeníkům "volně krájeti na trhu vedle ostatních kráječů suken sukna, která soukeníci v Brně zhotovili vlastní rukou".
Představitelé města "učinili a vydali tento výrok mezi oběma stranami k vymýcení příštího sporu, podržují si právo a moc, aby mohli určité kusy a články podle svého zdání zmenšiti nebo rozmnožiti podle příležitosti, času a potřeby věcí".

purkmistr a rada města Brna,
cech soukeníků,
cech kloboučníků

Brněnské klobouky se staly již od 2. poloviny 15. století exportním zbožím, konkurovaly na rakouských trzích domácí produkci.

Jord