Brno, klášter herburský

Afra převoryše, Dorota podpřevoryše, Sabina sakristiána, Felicitas důchodní a celý konvent kláštera u P. Marie v Brně stvrzují, že "...s ohledem na svoji velkou nynější bídu, která na ně přišla, na berni povolenou římskému králi (Ferdinandovi I.) v celé moravské zemi, a také proto, že zbudovali pro svůj znatelný užitek nový rybník u své vsi Divák a zlepšili a opět dali do provozu jiný rybník, který byl již pustý, že na to vše zmíněné si museli vzíti peníze. Na splacení dluhů nemají stanovenou lhůtu a věřitelé je uhánějí..."
Zkrátka, herburský klášter byl nucen dát do zástavy na deset let část svého majetku v městě Brně a blízkém okolí. O finanční výpomoc požádali purkmistra a radu města Brna, své "dědičné opravce" (majitele). Na úhradu dluhů získali celkovou částku 280 zlatých.

Herburský klášter v Brně,
purkmistr a rada města Brna

Klášter pronajal např. klášterní ulici zvanou Publich, Švábskou ulici (střední část Obránců míru), kde bylo 49 obsazených a 4 neobsazené dvory, pravou stranu (směrem z města) Nové ulice (část Lidické ulice) ležící u Králova Pole, kde bylo 20 obsazených dvorů, tři dvory v Křídlovicích, ležící vedle pivnice na Starém Brně, tři dvory před Veselou branou.

Zastavené statky město Brno dlouho nespravovalo. V roce 1581 bylo nuceno odevzdat majetky jezuitům, kterým panovník dal herburský klášter k užívání.

Jord