1. 12. 1930 Zahájení provozu brněnské teplárny

Zahájení provozu brněnské teplárny

1. 12. 1930

ulice

číslo orientační

nej...

Československo
Brno patří k prvním městům kde byla realizována kombinovaná výroba tepla a elektřiny, čímž se zapsalo do historie teplárenství

charakteristika

Profesor Ing. Vladimír List byl průkopníkem pokrokové myšlenky kombinované výroby tepla a elektřiny, kde místo 30% využití energie paliva bylo možné toto palivo využívat až s 80% účinností, s vytrvalostí vedl řadu jednání, kterými přesvědčil o správnosti svých výpočtů a přínosu pro Západomoravské elektrárny a.s., okolní továrny v Brně a samotné město Brno.
Svou myšlenku prosadil a uskutečnil tak svůj sen 1. 12. 1930, kdy za necelých 20 měsíců na bažinatém terénu byla postavena a do provozu uvedena v Brně teplárna Na špitálce. Toto zařízení dodávalo teplo v páře a elektřinu pro průmysl ve světových parametrech.

DŮLEŽITÁ DATA:
1924
prof. Ing. List přichází s iniciativním návrhem výstavby zdroje na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny v Brně

1927
konečné rozhodnutí, s jakými parametry bude Brněnská teplárna Západomoravských elektráren (ZME) pracovat a výběr budoucího dodavatele technického zařízení (I. Brněnská, Škodovy závody, Královopolská strojírny), vykoupení pozemku určeného ke stavbě teplárny Na špitálce

1. 4. 1929
zahájení výkopu na bažinatém terénu pro základy teplárny, do kterého muselo být pro zpevnění zatlučeno na 7000 pilot, které byly 7 m dlouhé o průměru 25 cm

1929–1930
výstavba dvou hlavních parních vývodů, větev „Sever“, větev „Jih“ a napojení okolních odběratelů

4. 12. 1930
uvedeny do provozu 4 kotle o celkovém výkonu 185t/hod., délka parovodu 5,6 km a zahájeny byly pravidelné dodávky tepla tehdy pro 8 odběratelů, během dvou let se jejich počet zvýšil na 29

1939
postaven pátý kotel o výkonu 75t/h

1944–1945
poškození budov teplárny při bombardování a osvobozování Brna

1945
rychlá oprava a zprovoznění již počátkem května tak, aby se život ve městě mohl vrátit k normálu

1947–1950
výstavba třetího parního vývodu, větev „Tábor“

1951–1953
výstavba prvního horkovodního napáječe, čtvrté větve „Juliánov“

1949–1955
rozšíření stávající teplárny Špitálka (2 ks protitlaké turbíny, 2 ks kondenzační turbíny), výstavba nové administrativní budovy, šaten, dílny údržby a skladu materiálu

1958
částečná plynofikace

1962
uvedení do provozu špičkové parní výtopny Staré Brno o výkonu 36 MW

1964
zastavení přívodu plynu na teplárnu Špitálka

1966
uvedení do provozu horkovodní výtopnu Červený Mlýn o výkonu 134 MW

1967
uvedení do provozu zkušebny měřidel tepla

1971–1975
zahájení výroby v Brno-Sever

28. 2. 1975
došlo k ničivému požáru teplárny Špitálka, který si vyžádal i lidské oběti, vláda rozhodla (konečně, po četných urgencích ze strany vedení teplárny) o přechodu ze spalování nebezpečného černouhelného prachu na spalování plynu

1. 1. 1976
oddělení teplárny od JME (původně ZME a.s.) a byla sloučena s elektrárnou v Hodoníně s názvem Jihomoravské elektrárny, n.p., Hodonín (zkratka EJM, n.p., Hodonín)

1977
začleněna do koncernu ČEZ s názvem EJM, k.p., Hodonín

20. 11. 1978
druhý výbuch na provoze Špitálka

1979
předání II. etapy stavby Brno-Sever do provozu

1. 1. 1981
sídlo podniku se přestěhovalo z Hodonína do Brna a došlo proto opět ke změně názvu, a to na EJM, k.p., Brno

1985
zprovoznění budovy správy společnosti na Okružní ulici

1. 5. 1992
privatizace – vznik Teplárny a.s. Brno

1993
rekonstrukce výtopny Staré Brno a změna paliva z uhlí na zemní plyn,
změna názvu společnosti z Teplárny a.s. Brno na Teplárny Brno, a.s.

1994
zprovoznění turbíny o výkonu 3 MW ve výtopně Brno-sever

1995
uveden do provozu nový moderní dvouparametrový kotel K1 v provozu Špitálka s výkonem 250 tun páry/hod. a nízkoemisními hořáky Peabody

1996
ukončen provoz posledního uhelného zdroje Červený Mlýn,
vstup společnosti Eastern Group do Tepláren Brno, a.s.

1997
dokončena ekologizace stávajících plynových kotlů K28 a K29 s výkonem 100 tun páry/hod. v provozu Špitálka za účelem snížení emisí NOx

Listopad 1999
zprovoznění nově vybudované paroplynové teplárny Červený Mlýn o elektrickém výkonu 95 MW a tepelném výkonu 140 MW

Listopad 2001
vstup společnosti MVV EPS s.r.o. do Tepláren Brno, a.s.

14. 11. 2004
Statutární město Brno prostřednictvím své dceřiné společnosti Tepelné zásobování Brno, a.s. se stalo majoritním akcionářem

1. 10. 2005
k tomuto datu se stala jediným akcionářem společnosti Teza Holding a.s.

zajímavosti

Význam teplárny v Brně nebyl pouze ekonomický, ale měl i ekologický přínos. Díky teplárně Na špitálce zaniklo 68 kouřících továrních komínů a odpadlo přetěžování komunikací svozem paliva a odvozem popele k těmto zdrojům.

obrazy