Špitálka

původní špitál malomocných s malou kaplí sv. Štěpána mučedníka

Morava
první dokumentovaná anatomická pitva na území Moravy

pitvu služky prýmkaře Benjamina Hellera, jež spáchala sebevraždu utopením, provedl absolvent basilejské univerzity Simeon Grynaeus, žák významného dánského anatoma Caspara Bauhina

v roce 1600 opustil Grynaeus Brno a odešel do Olomouce, kde až do své smrti v roce 1614 působil jako zemský lékař

Původní špitál malomocných s malou kaplí sv. Štěpána mučedníka, zmiňovanou už v roce 1293 (odtud také v oněch místech ulice Štěpánská), stál přibližně na místě dnešního Úřadu práce.
Špitál byl zeměpanského založení a je doložen už 18. 7. 1343. Od roku 1382 patřil pod správu města Brna, jemuž ho daroval s příslušným majetkem ve vsích Křenová, Harasy u Mokrůvek, Manicích u Žabovřesk aj. Město ho spravovalo pomocí jmenovaných dvou správců, čili špitálních mistrů, kteří řídili provoz ústavu. Měšťané Brnu mu také odkazovali - pro spásu svých duší - drobné finanční částky, z čehož špitál prakticky žil. Později (od konce 16. století) se stal útulkem pro staré, zchudlé a práce neschopné měšťany, v 19. století se mu říkalo chorobinec pro chudé.
V roce 1783 rozhodl císař Josef II. měšťanský špitál nadále rozšířit o sousední budovu provizorního vojenského špitálu, kde od roku 1784 skutečně chorobinec působil.
Zrušen byl až na samém konci 19. století (ne-li až na přelomu 19. a 20. století). Na jeho místě pak v letech 1910–1913 vyrostl kostel na Křenové, škola a později i budova dnešního Úřadu práce.

zobrazit

Simeon Grynaeus
absolvent basilejské univerzity, který pitvu provedl

mapa

Kal