Kounicova

Veveří

dnešní Tyršův sad - pás u zdi Antonínské ulice

Spolek pro zřízení zoologické zahrady v Brně, který založila skupina nadšenců, byl oficiálně otevřen v Tyršově sadu v Kounicově ulici.
Zvířata se do koutku dostala jako dar od občanů či firem (např. ředitel městských plynáren pan Bukovanský věnoval samečka kočkodana zeleného i s klecí - opičák Fricek se zanedlouho stal místní atrakcí; orla královského zase přivezl hostěrádecký strojník Novák až z Turecka).
Klece stály podél zdi oddělující Tyršův sad od tehdejší botanické zahrady. Jejich počet postupně vzrostl na patnáct, následně přibylo i terárium pro užovky. Provoz hradilo dobrovolné vstupné a dary firem či občanů, město ale nepřispívalo.

První kolekci tvořili straka, albinotická forma kavky obecné, příslušníci pěti druhů cizokrajných bažantů a párek srnčí a daňčí zvěře.
Počet exponátů se postupně vyšplhal ke dvěma stům. Přibyli například pávi, mývali, nutrie, jezevec, kočkodan Fricek dostal partnerku Kadličku a v roce 1940 přicestovala i lvice Mína z pražské ZOO.

Již při budování zookoutku začal protestovat místní Spolek na ochranu zvířat, chovanci zookoutku byly údajně týráni hladem. I přesto se Tyršův sad stal oblíbeným místem vycházek Brňanů, v neděli přicházelo až tisíc lidí.
V lednu 1941 představitelé Spolku pro zřízení ZOO obdrželi rozhodnutí protektorátní správy města o tom, že do 24 hodin musejí sad vyklidit a zookoutek zlikvidovat. V krutých mrazech zvířata nastoupila namáhavou cestu do různých ZOO, polovina z nich transport nepřežila. V roce 1945 Spolek obnovil svou činnost, která po osmi letech vyvrcholila otevřením Zoologické zahrady na Mniší hoře.
(Podklady pro tento záznam připravili pracovníci ZOO Brno, děkujeme.)

30. 8. 1953
Slavnostní otevření ZOO Brno

mapa

Jis