2. 2. 1983 Provedena první transplantace jater v Československu

Provedena první transplantace jater v Československu

2. 2. 1983

ulice

číslo orientační

místo

nej...

Československo
první transplantace jater v Československu (touhle úspěšnou operací se chirurgická klinika brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny stala teprve pátým místem v Evropě, kde dokázali úspěšně transplantovat játra)

charakteristika

Transplantaci podstoupil tehdy šestatřicetiletý Josef Mynář z Tišňova, který trpěl nevyléčitelnou jaterní chorobou.
Operace se zdařila. Šéfem transplantačního týmu byl profesor Vladimír Kořístek.

zajímavosti

J. Mynářovi bylo také sděleno, že pacienti po těchto operacích žijí v průměru ještě pět let. Tuto hranici dožití však Josef Mynář překonal již několikrát.
Na slavnostní konferenci k 30. výročí první transplantace jater v Československu se 7. února 2013 v kongresovém sále brněnského hotelu Voroněž Josef Mynář představil jako člověk těšící se dobrému zdraví.

poznámka

Než profesor Kořístek voperoval játra prvnímu člověku, předcházely tomu roky vědecké práce a pokusů na zvířatech. Na prasatech prof. Kořístek provedl okolo 150 transplantací jater. Aby mohl uskutečnit první transplantaci u člověka, sháněl několik let povolení od ministra vnitra. V roce 1983 toto povolení dostává s podmínkou, že operace ponese název „experiment na člověku“.
Úspěšná transplantace jater byla poprvé uskutečněna v roce 1967 v americkém Denveru. V roce 1968 byla poprvé provedena úspěšná transplantace jater i v Evropě.

Profesor Kořístek musel vybrat vhodného pacienta, který neměl žádnou šanci na přežití. Jeho volba padla na tehdy šestatřicetiletého Josefa Mynáře z Tišnova. Tomu na konci roku 1982 provedli CT vyšetření v Úrazové nemocnici a zjistili, že má tříkilový nádor, který se rozrůstá po celých játrech. Hned začátkem ledna ho převezli na vyšetření k profesoru Kořístkovi, který zrovna dokončil výzkum transplantace jater.

Josefu Mynáři bylo již po předchozích vyšetřeních sděleno, že jeho nemoc je nevyléčitelná a zbývá mu jen pár týdnů života. Transplantace se tak stala jedinou možností jeho záchrany, a on s ní souhlasil, byť šlo o novou metodu léčbu, v Československu dosud nevyzkoušenou.
Dárce orgánu se našel poměrně brzy. Byla to mladá sedmnáctiletá dívka, která si rozbila hlavu na motorce. A tak tým chirurgů vedený profesorem Kořístkem mohl přistoupit k operačnímu zákroku. Na sále pracovali bez odpočinku celé tři hodiny. Operace se zdařila a nad očekávání lékařů organismus pana Mynáře transplantovaný orgán dobře přijal.

Tři roky po transplantaci se mohl vrátit do zaměstnání a dalších deset let pracoval na nádraží jako staniční dělník. Začátkem devadesátých let se mu narodilo čtvrté dítě. Pak ale odešel do invalidního důchodu a přivydělával si jako domovník nebo topič. Dodnes (rok 2018) miluje přírodu, hory, jeho velkým koníčkem je myslivost a jeho sedm vnoučat.
„Cítím se výborně. Sice se musím trošku omezovat, nemůžu si například dovolit hodně tučná jídla, ale jinak si nemám proč stěžovat," říká Mynář s úsměvem.
Také čtyřicet let po transplantaci se tehdejší pacient Josef Mynář těší dobrému zdraví, sportuje a raduje se ze svých čtyř dětí a osmi vnoučat.

obrazy