Veveří

70

Brno-město

dnešní zaměstnanecká menza na Právnické fakultě Masarykovy univerzity

U příležitosti oslavy slunovratu byl v kantýně řídící úřadovny gestapa pro celou Moravu, sídlící od roku 1940 v budově uzavřené Právnické fakulty Masarykovy univerzity, v prosinci roku 1943 otevřen tzv. bar gestapa. Podle obersturmführera L. Fahnensticha zde měly být znázorněny výjevy ze starogermánské mytologie v podobě tzv. Reje čarodějnic.
Realizace tohoto záměru byla přikázána českým umělcům, vězněným tehdy v koncentračním táboře ve Svatobořicích (Otakar Španiel, Ladislav Kozák, Zdeněk Louda) a v brněnských věznicích (František Knajfl, Julius Pelikán, Karel Minář).
Výsledné dílo, jež umělci pojali jako konfrontaci germánské a antické civilizace a v němž věrně vypodobnili a zkarikovali tehdejší nejvyšší brněnské představitele gestapa, bylo po osvobození považováno vedle Kounicových kolejí a Špilberku za jednu z nejvýznamnějších památek na dobu okupace.
Pro část veřejnosti však bar gestapa představoval doklad o znásilnění české kultury za okupace. A protože i fyzický stav výzdoby se stále zhoršoval a nebyl ani zájem, ani prostředky na její opravu, byly fresky v padesátých letech zalíčeny.

Součástí výzdoby baru gestapa byla rovněž socha Vesny od akademického sochaře Julia Pelikána, jež se dodnes dochovala v lapidáriu Muzea města Brna na Špilberku.
V Archivu Masarykovy univerzity v Brně existuje kompletní fotodokumentace baru gestapa (C fot II 63).

V únoru 1946 si fresky v bývalém gestapáckém baru na Právnické fakultě přijel prohlédnout vedoucí britské zvláštní vyšetřovací komise W/Cdr Wilfred Bowes, který pátral po okolnostech smrti padesáti spojeneckých leteckých důstojníků z legendárního „Velkého útěku“ ze zajateckého tábora Stalag Luft III v Saganu (dnes Zaháň v Polsku) v březnu 1944, kteří byli po svém dopadení na přímý Hitlerův rozkaz zavražděni.
Při návštěvě Brna vyšetřovatel Bowes získal z fresky na Právnické fakultě podobizny některých brněnských gestapáků.
V jednom z vyobrazených „čertů“ byl později identifikován kriminální tajemník brněnského gestapa Adolf Knüppelberg, který spolu se zlínským gestapákem Zachariasem zastřelil 29. března 1944 v Ostravě-Hrabůvce dva ze saganských uprchlíků S/Ldr Thomase G. Kirby-Greena a F/o Gordona A. Kiddera.

zobrazit

17. 12. 1940
Přestěhování sídla řídící úřadovny gestapa do budovy uzavřené Právnické fakulty MU 15. 3. 1939
Příjezd gestapa do Brna

Julius Pelikán
autor sochy Vesny

Právnická fakulta Masarykovy univerzity
Veveří 70/158

Brno-střed

mapa

Kal, Jbre