K povodni došlo po pozdním nástupu zimy s neobvykle často se opakujícím sněžením. Teprve koncem ledna začaly silné mrazy, které trvaly až do druhé dekády března, kdy nastalo náhlé oteplení doprovázené dešti a silným teplým větrem. Stoupající voda začala lámat silný led na zamrzlých řekách a došlo k jeho chodu. Tak po náhlém oteplení voda Svitavy zaplavila pole po obou březích řeky a rozlila se v okolí Komárova, na Olomoucké ulici, v Zábrdovicích a Juliánově.
V noci z 28. na 29. března, ve 23.30 hodin, došlo k chodu ledu nad tzv. dlouhým mostem na Starém Brně, ale bez poškození mostu. Oblast od Obřan a Cacovic až po Heršpice a Přízřenice připomínala jedno bouřlivé vlnící se moře.
V poledne dne 29. března dosáhla povodeň nejvyššího stupně. Voda prorazila na Dornych a Trnitou, zaplavila Olomouckou, znepřístupnila větší část Malé Křenové a z domů stojících na Velké Křenové proti městské straně tekla voda ven na ulici. Dokonce ulice ústící pod mostem vycházejícím z nádraží byla částečně přelita vodou z mlýnského náhonu a sám provoz umělecké dílny pod Františkovem byl na nějaký čas přerušen, což, jak bylo zjištěno, se nestalo při žádné dřívější povodni.
Dne 30. března voda již významně ustoupila, ale nedělní bohoslužba v Zábrdovicích musela být ještě sloužena ve špitální kapli, neboť voda sahala dosud ke dveřím kostela Nanebevzetí Panny Marie. Povodní byl poškozen jez u Kamenného mlýna a městský jez v Pisárkách, stejně jako městský dřevěný brod blízko Nových sadů. Utrpěla také zaplavená pole a zahrady.

21. 1. 1840
Povodeň v Brně 1. 4. 1800
Povodeň v Brně (1800)

MJ