Spolková

8

Zábrdovice

Brno

Brno
první spolek esperantistů rakouských v Brně

Dne 27. října 1901 byl založen „První spolek esperantistů v Brně“ (Unua societo de aŭstraj esperantistoj en Brno), jako vůbec první oficiální spolek esperantistů v tehdejším Rakousku (v uherské části říše vznikl v témže roce podobný spolek v Budapešti).
Slovo „esperanto„ má význam „doufající“.

předseda Karel Pelant,
místopředseda Josef Černil,
tajemník Václav Kovanda,
místotajemnice Julie Kramolišová,
pokladník Jan Kajš,
zástupce pokladníka Karel Drexler,
knihovník Josef Valíček,
členové výboru Adele Kajšová a Josef Chlup,
revizoři Methoděj Klimeš a Robert Kelner,
ostatní členové Fani Boronová, Johan Filipinský, Adolf Glaser, Viktor Kaidusch, Albert Nepustil, Valentin Novák, Franz Nováček a Václav Nepraš

Sídlem spolku byl Dělnický dům na Jůzově ulici č. 8 (později Dělnická, Marxova, nyní Spolková) a prvním předsedou se stal známý novinář a volnomyšlenkář [Karel Pelant (1874–1925), který v následujícím roce založil také Klub esperantistů v Praze, kam se přestěhoval.
První publikací spolku byla Pelantova brožurka „Idea řeči mezinárodní“ v roce 1902.

První pokus o založení spolku odmítlo policejní ředitelství v Brně dne 13. května 1901 s odůvodněním, že stanovy neobsahují odstavec o řešení sporů v organizaci. Karel Pelant se obrátil na poslance Josefa Hybeše, který 21. května 1901 interpeloval předsedu vlády v rakouském parlamentu (samozřejmě německy):
„S ústavou zaručeném právu zakládat spolky mají rakouští občané odjakživa pozoruhodné zkušenosti. Schvalovací proces stanov je našimi úřady neuvěřitelně zneužíván. Téměř každý rok nacházejí nové záminky, jak stanovy odmítnout. Žádný právník není schopen říci, že stanovy jím sepsané budou opravdu schváleny. Jsou případy, kdy stanovy existujícího spolku byly padesátkrát přijaty, avšak najednou, když se na jejich základě chce ustavit nový spolek, jsou ty samé stanovy bez schválení vráceny.
Dne 19. dubna loňského roku několik navrhovatelů v Brně předložilo stanovy nepolitického spolku esperantistů ministerstvu vnitra, v nichž odstavec o řešení sporů vzniklých z podmínek spolku napsali naprosto stejně jako ve stovkách stanov již schválených. Přesto jim stanovy byly vráceny bez schválení. Takový stav naprosto nelze tolerovat, je nanejvýš ostudný.
Podepsaní se proto ptají: Je panu předsedovi vlády jako představenému ministerstva vnitra známá tato praxe při schvalování stanov ze strany úřadů? A pokud ano, čím může ospravedlnit toto neuvěřitelné a jen v Rakousku oblíbené šikanování občanů?“

Po dvou týdnech 5. června 1901 oznámilo ministerstvo vnitra, že stanovy spolku „nejsou zakázány“ - na základě tohoto ediktu vydalo své schválení zemské místodržitelství Moravy dne 3. srpna 1901 pod č. 34.582 a následně policejní ředitelství v Brně dne 27. října 1901 (toto datum je tedy dnem založení spolku, přestože rozhodnutí bylo předsedovi Pelantovi doručeno až 16. listopadu 1901).
Původním záměrem bylo vytvořit celorakouskou organizaci, avšak esperantisté v různých městech zakládali vlastní kluby a zemské organizace. První spolek rakouských esperantistů se proto v roce 1905 rozdělil na dva brněnské kluby, totiž „Klub českých esperantistů“ (Klubo de Bohemaj Esperantistoj) a „Německou esperantskou skupinu“ (Germana Grupo Esperantista), které vstoupily do celonárodních organizací.
Po první světové válce se klub přejmenoval na „Klub esperantistů v Brně“ (Esperantista klubo en Brno) a jmenuje se tak dodnes.

Do povědomí esperantské veřejnosti ve světě se Brno dostalo ve 30. letech 20. století rozhlasovou stanicí „Verda Stacio“ (Zelená stanice), která vedle zpráv vysílala i hry, operety a opery s významnými umělci (Karel Höger, Vladimír Leraus, Jarmila Kurandová, František Kožík a další).
V roce 1952 byla zrušena celostátní esperantská organizace, avšak kluby i jednotlivci pracovali dále (režim pochopil, že činnost esperantistů nezastaví. Pouze si zhoršil svoji kontrolu nad jejich činností - proto v roce 1969 povolil obnovu Českého esperantského svazu - a ustavující kongres se symbolicky konal v Brně, v místě založení první esperantské organizace na našem území.
(Podklady k tomuto záznamu připravil pan Miroslav Malovec, děkujeme.)

Karel Höger
účinkující Josef Hybeš
interpeloval za povolení spolku v rakouském parlamentu Josef Chlup
člen výboru Václav Kovanda
člen výboru František Kožík
účinkujíci
další osoby (4)...

Brno-sever

mapa

Jis