Bořetická
Křtinská + Hamburk (Kiriteiner Strasse + Hamburk)
Pálavské náměstí
Šedova
Valtická

Brno-Vinohrady

od Pálavského náměstí, z části po Valtické ulici až po Bořetickou ulici

Během 2. světové války vznikla na Vinohradech kolonie domků, která byla nazývána Hamburk. Tyto domy, obedněné dřevem, byly určeny pro vedoucí vojenské představitele a hospodářské pracovníky továrny na letecké motory (pozdější Zetor).
Na sklonku války bylo Brno bombardováno a byla zasažena i tato kolonie. Po roce 1945 a odsunu brněnských Němců byla kolonie na krátký čas neobydlena a chátrala. Na přelomu 1945/1946 se do domků začali stěhovat noví obyvatelé. Došlo k obnovení domků a vybudování kulturního domu s mateřskou školkou. Dokonce byla zvolena vlastní samospráva. V kolonii stála také hospůdka Kuglerův Vyšehrad, která byla hojně navštěvována výletníky.

Většina obyvatel původní kolonie pocházela z Hamburku, proto začali Brňané tuto obytnou lokalitu nazývat právě podle tohoto severo-německého přístavního města.
Po roce 1945 se do kolonie stěhovali lidé postižení okupací a válečnými událostmi, bývalí vězňové nacistických káznic, koncentračních táborů a příslušníci domácího odboje. Ale také v kolonii bydleli hlavně technici firmy BOSH, kteří v Flugmotorenwerke Ostmark v Brně-Líšni (později Zetor) zaváděli výrobu vstřikovacích čerpadel pro letecké motory.

Zástavba čítala asi kolem 44 dřevěných dvojdomků a přetrvala do počátku 80. let 20. století a ustoupila až budovanému sídlišti.

Brno-Vinohrady

MŠ