Kraví hora

Všech šest pracháren bylo zbouráno v roce 1897, protože je nahradily nové, které byly zbudovány v roce 1896 v Černovicích poblíž dnešní Těžební ulice. I tyto byly v roce 1928 zbourány, aby se na jejich plochu mohlo rozšířit původní brněnské letiště.

„S bouráním starých brněnských pracháren v těchto dnech bylo započato. Nejdříve bourá se polodřevěné šindelem kryté skladiště na prvním kopci u Žabovřesk, obrovská ta bouda, v jejímž stínu za letních dnů vždycky odpočívaly celé zástupy „výletníků“. Postupem času přijde na ostatní, a tak ze severozápadního obzoru brněnského zmizí opět kus charakteristické podrobnosti, která od let (neupřesněno -Menš) s pohledem na Brno i se srdcem měšťáka, po zdravém vzduchu toužícího, byla spojena."

Na Žlutém kopci a Kraví hoře byly kolem roku 1770 postaveny prachárny (Pulvertürme) a strážnice s kantýnami.


Celkem bylo postaveno 8 objektů:
- první z těchto objektů (prachárna číslo 1) stával v místech Barvičovy 1 a Lipové 2

- druhý (prachárna číslo 2) stával mezi dnešními ulicemi Havlíčkova, Roubalova (dříve U prachárny) a Lerchova

- třetí (prachárna číslo 3) stával asi v místech dnešních ulic Barvičova a Wanklova

- čtvrtý objekt (prachárna Sv. Tomáše) stával na konci Údolní ulice asi v místech, kde přechází v ulici Březinovu

- pátý (prachárna číslo 4) stával na místě dnešní Hvězdárny a planetária

- šestý stával v místě nad koupalištěm při cestě (část ulice Kraví hora) od Údolní ulice, dnes je v tom prostoru Sportovní areál Draken Brno

- sedmý objekt byla strážnice s kantýnou (po zbourání pracháren postaven hostinec), která stávala na místě dnešní Lerchovy č. 7 (zbourána začátkem 20. let 20. století při výstavbě tehdejší Úřednické, nyní Masarykovy čtvrti)

- osmý a poslední objekt - taktéž strážnice s kantýnou, později Grigarův hostinec, stával na Údolní proti ústí ulice Klácelovy asi v místě, které dnes slouží jako parkoviště pro fitcentrum na Údolní 76 (zbourána v roce 1970 při stavbě koupaliště; obě strážnice byly oblíbenými cíli rodinných vycházek a výletů).

Jedná se nepochybně o šest mírových muničních skladů (válečné byly uvnitř pevnosti). Oproti muničním skladům v Olomouci a třech pevnostech v Čechách jsou odlišné dispozicí, objemem i stavební podobou. Zvláštní je poloha předsíní a krytých manipulačních průjezdů na obou čelech muničních skladů, u tří i pilířová konstrukce stěn a ohrazení ploty se zděnými pilíři. Šindelové střechy těchto tří skladů měly analogii v Hradci Králové. Také obě strážnice, umístěné poměrně daleko od vlastních skladů, se od čtyř výše uvedených pevností liší - postrádají arkádovou chodbu, známou např. u strážnice při motorestu Prachárna u Olomouce (při silnici na Mohelnici).
Odlišné provedení ukazuje, že brněnské mírové muniční sklady nejspíše vznikly ve dvou etapách výstavby - v první ony pilířové, ve druhé zděné. Muniční sklad bylo nutno chránit před zásahem blesku, proto byly nejpozději na počátku 19. století opatřovány hromosvody - u šindelem krytých se objevily sloupové stožáry s hromosvody, u mladších zděných skladů dodnes užívané tyčové hromosvody na hřebeni střechy. Kolem muničních skladů existovalo demoliční pásmo, ve kterém se nesmělo nic stavět, případně jen s tzv. demoličním reverzem, zavazujícím majitele objektu k jeho odstranění na vlastní náklad v případě, že jej k tomu vojenské orgány vyzvou. Na mapě stabilního katastru se u jednoho z muničních skladů na katastru Žabovřesk nalézaly dva mezníky s nápisy AF anno 811, což by mohlo ukazovat na dobu výstavby.

(Odborné upřesnění k historickým snímkům muničních skladů v Brně poskytl pan Ing. Jiří Slavík z Národního památkového ústavu, územní odborné pracoviště Josefov. Za pomoc naší encyklopedii děkujeme.)

Brno-střed

Alka, Menš