náměstí Svobody

Brněnská premiéra filmu (v českém překladu „Zlá jeptiška“) se konala v kině „Zentral“, režisérem filmu byl Arthur Holz.

Velmi zajímavou ukázku Stroblovy tvorby představuje povídka Zlá jeptiška (Die arge Nonne, 1911), odehrávající se roku 1905 v reálných historických kulisách probíhající demolice brněnských „Jezuitských kasáren“ – rozsáhlého areálu bývalé jezuitské studentské koleje, rozkládajícího se od dnešní Jezuitské ulice a kostela Nanebevzetí panny Marie až po Justiční palác na ulici Rooseveltově. Z celého komplexu se dodnes dochoval barokní portál, údajně vytvořený stavitelem Janem Křtitelem Ernou, umístěný původně mezi II. a III. nádvořím a uzavírající dnes prostor za kostelem jižně od presbytáře.
Právě tento portál hraje v díle významnou roli; při jeho stěhování na současné místo objeví hlavní stavební inženýr Hans Anders, řídící demoliční práce na objektu, v dutině jedné ze soch plán tajné podzemní chodby, jejíž vchod je maskován starou skříní pod obrazem záhadné světice v severní sakristii jezuitského kostela. Společně s archivářem Dr. Holzbrechtem do chodby vstoupí a na jejím konci nalezne kryptu s tělesnými ostatky řádových sester Herburek, jejichž klášter se na místě kasáren skutečně dříve nacházel. Holzbrecht nato prozradí staviteli legendu o neposlušné sestře Agátě, „zlé jeptišce“. Tato žena v dobách středověku v klášteře přebývala, podzemní chodbu využívala k útěkům za svými četnými milostnými dobrodružstvími a svojí žádostivostí prý přivodila tělesnou i duševní zkázu mnoha mužům. Otevřením krypty při následných stavebních pracích se přízrak zvrhlé řeholnice probere k životu a zcela pohltí stavitelovu mysl; Anders umírá za záhadných okolností ve vězení, poté co zavraždí svoji vlastní ženu, která se v jeho očích démonu sestry Agáty stále více podobá.
Při srovnání příběhu se skutečnými historickými reáliemi vyplynou na povrch mnohé zajímavé okolnosti, dokazující jak autorův hluboký zájem o věc, tak i pozorovací talent a kombinační schopnosti: list Südmähreblatt ze dne 17. 3. 1905 hovoří o zmizelém staviteli Eislerovi, který demolici objektu kasáren prováděl, předobrazem pro postavu Dr. Holzbrechta byl pravděpodobně brněnský historik Bertold Bretholz. Při archeologickém průzkumu lokality v devadesátých letech minulého století byly před severní sakristií kostela odkryty středověké sklepní prostory a v této sakristii se dodnes nachází obraz Umučení sv. Voršily od malíře F.A. Schefflera, jenž snad mohl být autorovi inspirací. A konečně historik Vladimír Burian zmiňuje dopis biskupa Prusinovského, datovaný 30. 10. 1569 a upozorňující na nepočestné chování jedné z řádových sester herburského kláštera.
Dílo bylo ve své době poměrně populární a dočkalo se dokonce i filmového zpracování pod vedením režiséra Arthura Holze; brněnská premiéra se konala dne 19. 3. 1920 v kině Zentral na náměstí Svobody.
(Informaci pro naši encyklopedii poskytl 21. 8. 2011 pan Jiří Skoupý. Děkujeme.)

Karl Hans Strobl
podle povídky K. H. Strobla byl film natočen

Restaurace Černohorský sklep
náměstí Svobody 5/103
V kině „Zentral“ se konala premiéra filmu.

Brno-střed

mapa

Menš