Řezáčova

Trolejbusová linka č. 36 (dnes 136) zahájila svůj provoz na trase z České ulice do Brna-Komína (Řezáčova ulice).

Ing. P. Lukas, vedoucí pracovní skupiny pro řešení dopravní situace v sídlišti Brno-Komín,
Ing. Polák, ředitel DPmB,
občané Brna-Komína

Protože do výstavby dvou nových sídlišť v Brně-Komíně nebyla zahrnuta v plánu občanské vybavenosti veřejná doprava, vznikla pro nové obyvatele nepříjemná situace. Vzdálenost od zastávky tramvaje ve stanici Svratecká byla asi 1,3 km, což bylo zejména pro starší občany a maminky s dětmi obtížné.
Tehdejší samospráva se rozhodla situaci řešit zavedením trolejbusové linky. Protože projekt s tím původně nepočítal, bylo nutno zajistit postavení stožárů trolejového vedení bez použití techniky v terénu podél komunikace, kdy byly uloženy všechny sítě, plyn, rozvody VN, NN a veřejné osvětlení. To znamenalo kopat ručně. „Byla zorganizována nebývalá akce. Každý obytný blok si vzal pod patronát přidělený výkop pro stožár trolejového vedení a v jednu zářijovou sobotu v roce 1975 asi 200 občanů vybavených rýči, lopatami a krumpáči se zkrácenou násadou, které přivezl DPmB, vykopalo v tomto sobotním dopoledni celou trasu pro osazení sloupů až po otočku pod kostelem v návaznosti na křižovatku Branka - Bystrc. Tam se provedlo napojení na nově zprovozněnou trolejbusovou linku do Bystrce (po rekonstrukci ulice Branka). Týž den se vykopaná zemina odvezla.
V následujících dnech DPmB začal s osazováním a zabetonováním sloupů a následně s přípravou závěsů pro trolejové vedení. Je třeba zde doplnit, že trolejové závěsy byly nově vyvinuté a v tu dobu patřily mezi světovou špičku. Samozřejmě, že se využila tato příležitost k jejich ověření.“

Komunikace v sídlištích v Brně-Komíně nebyly stavěny pro trvalý těžký provoz, projekt nepočítal s MHD, vznikly i další problémy při realizaci myšlenky trolejbusové linky.
S Bytostavem Ostrava (Ing. Vala) se dohodlo zpevnění komunikace Řezáčova a křižovatky Chaloupky. Ing. Lukas ve spolupráci s DPmB zpracoval projektový záměr a rozpočet, který se podařilo zařadit do plánu investičních akcí Brna. Byla vytýčena trasa, s místním JZD a Zemědělskou správou se dohodlo vynětí pozemku z půdního fondu pro vybudovány otočky trolejbusů v horní části ulice Řezáčova (později byla otočka posunuta do dnešní polohy).
Další překážkou se stalo zdražení mědi, bylo nutno zajistit poměrně vysoké mimořádné prostředky k zajištění nákupu trolejového vedení, navíc mimo státní bilance. To se podařilo osobním jednáním s Kablo Děčín. Tím se zpozdilo uvedení linky do provozu.
Nakonec trolejbus číslo 36 vyjel bez velké slávy 1. února 1976 do provozu. Tehdejší ředitel DPmB Ing. Polák uvedl trolejbus na vlastní zodpovědnost do provozu, i když ještě trvalo několik let, než byly vyřízeny nezbytné souhlasy (např. souhlas hygieny byl získán až po pěti letech).
Po dobu instalace trolejové linky č. 36 byla dočasně zavedena autobusová linka č. 76 z Komína do Černých Polí (kolem Královopolské strojírny), která měla velké využití a nakonec byla zrušena až po roce 1989.

Sídliště Komín

Brno-Komín

mapa

Menš