Olmützer Gasse (Olomoucká)
Olomoucká

Od prvního ledna 1943 byl zahájen elektrický provoz tramvají na trati, odbočující z ulice Olomoucké přes nádraží bývalé líšeňské lokálky a po její trase ke Stránské skále.
Po trati byla vedena nová linka s označením L s konečnými v nové smyčce na Nádražní ulici a v nové smyčce pod Stránskou skálou.

V roce 1941 bylo rozhodnuto o vybudování velké továrny na letecké motory u Stránské skály a bylo nutné zajistit kapacitní dopravu zaměstnanců i materiálu. Většinu akcií místní dráhy Brno – Líšeň koupila Spořitelna města Brna a po schválení příslušným ministerstvem byla koncese převedena na Společnost brněnských pouličních drah. K tomuto aktu došlo dne 3. června 1942.
Vídeňská firma Flugmotorenwerke Ostmark v Brně založila na jaře roku 1941 svůj dceřiný závod a již v létě tohoto roku začaly na zelené louce mezi Stránskou skálou a líšeňskou silnicí postupně vyrůstat nové tovární objekty. „Ostmarka“ (jak se jí říkalo mezi obyvatelstvem), jinak vystupující pod oficiální zkratkou F. O. B., zaměstnávala v roce 1942 tisíc pracovníků, následující rok se jejich počet více než zpětinásobil.
V létě roku 1942 byl vypracován projekt na napojení místní dráhy na stávající síť pouliční dráhy. Na podzim 1942 pak neprodleně začaly práce. Pod Stránskou skálou byla vybudována vratná smyčka (konečná stanice byla označována jako Schwedenwall), byla zde vystavěna i čekárna (dosud stojící) a vstup do továrny. Dále byla na Olomoucké ulici položena krátká dvoukolejná trať procházející pod železničními mosty a pomocí výhybek připojena na juliánovskou trať, nová kolej byla položena i v prostoru černovické stanice. Vlastní trať byla ponechána jednokolejná (vč. průjezdu přes černovické nádraží), pro zvýšení propustnosti však byla opatřena výhybnami. Následovala urychlená elektrizace trati. Dále do Líšně se nadále jezdilo s párou.

1. 1. 1943
Nová tramvajová smyčka na Nádražní ulici

Brno-Líšeň

Menš, jmb