Znění zakládací listiny:
„My, Eliška, z Boží milosti pozůstalá nejjasnějších knížat, pánů Václava a Rudolfa, kdysi králů Čech a Polska, touto listinou dosvědčujeme, že vesničané a obyvatelé vsi Komín od samého založení a vysazení té vsi tam postrádali kostel a církevní svátosti přijímali ze své fary, totiž z kostela svaté Marie ve Starém Brně, který je velmi vzdálen; kvůli té vzdálenosti se také často dělo politováníhodné zanedbávání nemocných a slabých, neboť když se stalo, že někdo chudý v té vsi onemocněl, než posel přivolal kněze k vykonání svátostí, nemocný bez přijetí všech svátostí vypustil duši.
Když tedy obyvatelé řečené vsi viděli takové velké zanedbávání, snažíce se vážným úsudkem a rozvážením o nápravu, uradili se mezi sebou blahodárným usnesením a jednomyslně přišli do naší blízkosti a přítomnosti jako ke své ochránkyni, zapřísahajíce nás oddaně, abychom pro odpuštění našich hříchů k odstranění takového zanedbávání ráčili vystavět tamtéž v Komíně kostel. Přitakavše zbožně jejich tužbám, žádostem a prosbám, zaopatřili jsme na naše vlastní náklady a vydání stavbu kostela tamtéž; aby pak plebán řečené vsi mohl být hojněji podporován, řečení vesničané, kteří dříve jako desátek platívali z každého lánu jednu dávku pšenice, dvě žita a jednu ovsa, se nyní ze své vlastní a svobodné vůle, nikoli jiným právem, nýbrž vedeni pohnutkou oddanosti zavázali k placení celého desátku řečených tří obilnin, totiž pšenice, žita a ovsa a ne víc. Nadto jsme týmž vesničanům na dosvědčení udělili naše privilegium přivěšením naší pečeti účinně stvrzené.
Dáno v Brně, léta Páně tisícího třístého dvacátého čtvrtého, v neděli, kdy se zpívá ‚Quasi modo geniti‘.“

Eliška Rejčka
vydala zakládací listinu komínského kostela

Kostel sv. Vavřince
Kristenova

Ma