Ferdinandstorzwinger + Waffenplatz
(dnes Bašty a část Nádražní)

brněnské nádraží (Hlavní)

Po necelých 10 letech od příjezdu prvního vlaku do Brna se vlaky rozjely z Brna na sever, po železniční trati Brno - Česká Třebová.

První brněnské nádraží bylo se vznikem železnice z Brna do České Třebové po necelých 10 letech přebudováno. Vznikla jedna nádražní budova jednotného vzhledu, avšak rozdělená pro soukromou železniční společnost KFNB a Severní státní dráhu NStB.
Jižní části směřující k Vídni se tehdy začalo říkat "severní" podle názvu soukromé železniční společnost KFNB a severní část nádraží dostala přídomek "státní", protože patřilo státní železniční společnosti. Některé názvy přežily do dnešních dnů: dostane-li strojvedoucí pokyn "jedeš se odstavit na státní", tak ví že má jet na odstavné nádraží "S" (nebo-li "státní") naproti dnešnímu hotelu Grand.

Tři roky po zprovoznění železniční trati Břeclav – Brno (dne 3. 8. 1842), bylo vydáno císařské rozhodnutí o stavbě železničních tratí Olomouc – Praha a Brno – Česká Třebová. Schválení samotné stavby trati Brno - Česká Třebová proběhlo později (21. 6. 1843) - a slavnostní zahájení stavby se odehrálo v listopadu 1843 u Obřan symbolickým zabořením rýče do země.
Železnici Brno – Česká Třebová však nestavěla soukromá společnost jako v případě trati Wien – Břeclav – Brno KFNB, ale nově vzniklá státní společnost Severní státní dráhy. Císař Ferdinand I. totiž vydal 19. 12. 1841 císařský list, v němž oznámil že nově budované tratě nemusí stavět a provozovat jen soukromé společnosti, ale nově i stát.
Přímo na brněnském nádraží však nastal problém - sotva pár roků stará budova KFNB postavená napříč nově potřebných průběžných kolejí stála v cestě. Započala složitá jednání, která dlouho nikam nevedla.

Nakonec poloha brněnského nádraží vyplynula z rozhodnutí císaře Ferdinanda I. ze dne 16. 12. 1846:
- v Brně budou dvě nádraží (soukromé a státní) na sebe navazující a umožňující průjezd vlaků
- stát zbourá nádražní budovu KFNB a postaví novou budovu podél společného kolejiště, vzhledově jednotnou, avšak vnitřně rozdělenou
- provoz na obou částech takto vzniklého nového nádraží bude přísně oddělený.

Projekt nového nádraží byl schválen 25. 5. 1847 a stavba byla zadána firmě bratří Kleinů 10. 7. 1847.
Protože nové nádraží uzavřelo volnou cestu od Ferdinandovy brány k Dornychu, musela státní dráha vybudovat podchod pod nádražím, který vešel do povědomí jako tzv. myší díra.
Obě železniční společnosti měly vlastní výtopnu - KFNB v prostoru dnešního VI. nástupiště a státní dráha podél dnešní ulice Benešovy.

Provoz na trati Brno - Česká Třebová, patřící Severní státní dráze NStB, zajišťovala pro NStB (pravděpodobně minimálně několik prvních let) soukromá železniční společnost KFNB.

Po vzniku soukromé společnosti StEG v roce 1855 přešla trať Brno - Česká Třebová do majetku této soukromé železniční společnosti.

21. 1. 1999
Zahájení elektrického provozu na železniční trati z Židenic do České Třebové 19. 5. 1967
Zahájení elektrického provozu na železniční trati z Židenic do Modřic 29. 5. 1960
Zahájení pravidelné dopravy na přeložce železniční trati mezi Židenicemi a Maloměřicemi

Hlavní nádraží
Nádražní 1/418

Brno-Maloměřice a Obřany
Brno-střed
Brno-Židenice

tsch