Altbrünnergasse - Starobrněnská
na rohu Starobrněnské a Biskupské ulice sídlo tiskárny od roku 1907 Bischofsgasse - Biskupská
sídlo tiskárny v letech 1881–1882 Dominikanergasse - Dominikánská
v domě číslo 4 sídlo tiskárny v letech 1883–1907

Založení tiskárny rajhradských benediktinů souvisí s rozvojem tiskařského průmyslu v 19. století, kdy došlo k obrovskému nárůstu poptávky po knihách i po periodickém tisku.
Hlavním iniciátorem založení vlastní klášterní tiskárny byl Placid J. Mathon, který se od roku 1867 začal plně věnovat literární dráze nejen jako spisovatel, ale postupně i jako redaktor a nakladatel. Již v sedmdesátých letech 19. století začal uvažovat o založení vlastní tiskárny rajhradských benediktinů, k čemuž došlo v roce 1881. V čele tiskárny působil Placid Mathon až do roku 1886, kdy se kvůli zdravotním komplikacím musel ředitelského místa v tiskárně vzdát.
Nejdříve firma sídlila v najatých provizorních místnostech v Biskupské ulici, kde fungovala od 19. dubna 1881 do konce roku 1882, a následně se provoz přestěhoval do vlastního zakoupeného domu bývalého chlapeckého semináře stojícího na Dominikánské ulici 4 vedle Biskupského alumnátu.
Vlastní provoz knihtiskárny byl zahájen 5. ledna 1883 slavnostním otevřením, kdy celému podniku požehnal brněnský biskup František S. Bauer.

Snahy rajhradských benediktinů o šíření a vydávání katolické literatury ocenil papež Lev XIII. nejen povzbuzujícími listy, ale také tiskárně ještě roku 1885 propůjčil název papežská: „Tipografia pontificia dei benedettini di Raihrad.“

Zřízením vlastní tiskárny chtěli rajhradští benediktini nabýt samostatnosti, vytvořit oporu české literatuře, tisknout nejrůznější katolické spisy a knihy i větší díla církevních spisovatelů. Produkce benediktinské knihtiskárny byla proto dosti specifická. Díla byla určená katolickému čtenářskému okruhu, vydávány zde byly hlavně náboženské spisy, české tisky a vlastní díla samotných rajhradských benediktinů, jejich překlady, kázání a komentáře. I díky tomu, že měli benediktini možnost publikovat výsledky své práce, se rajhradský klášter stal během 19. století významným střediskem vědeckého bádání a literární tvorby.
Tiskárna také publikovala díla i dosud neznámých katolických autorů, vydávaly se zde prvotiny nebo díla, která by bez finanční podpory nemohla vyjít.
Placid Mathon se snažil rozšířit katolickou literaturu i mezi nejchudší obyvatele, kteří si nemohli koupení knih dovolit, proto spoustu knih produkovaných benediktinskou knihtiskárnou prodával s minimálním ziskem nebo publikace na vesnicích rozdával. Z důvodů snížení výloh bylo již od počátku s vlastní tiskárnou spojeno také nakladatelství a knihařství, neboť Placid Mathon chtěl získat plnou nezávislost a vydávat knihy pouze ve vlastní režii. Díky spojení knihtiskárny s knihařstvím byly knihy nabízeny v různých variantách. Publikace vydané knihtiskárnou si čtenář mohl pořídit pouze v sešitě či tiskařské obálce nebo si je mohl nechat za malý příplatek v místním knihařství svázat.

Papežská knihtiskárna prosperovala i za nástupců Placida Mathona – Bernarda Plačka a Pavla Vychodila.
Pavel Vychodil nastoupil do čela tiskárny v roce 1896, již od roku 1885 zde působil jako redaktor Literární hlídky, byl autorem několika překladů a děl tiskárnou vydaných. Protože byla knihtiskárna úspěšným podnikem a vydávalo se v ní velké množství tisků, již brzy jejímu provozu malé místnosti v domě na Dominikánské ulici nestačily.
Díky iniciativě Pavla Vychodila byla roku 1907 na rohu Starobrněnské a Biskupské ulice postavena nová třípatrová budova tiskárny. Podobu nové tiskárny navrhl Anton Müller, jenž vyprojektoval třípatrový podsklepený moderní činžovní dům, který by vyhovoval nejen provozu tiskárny, knihařství i knihkupectví, ale i současným požadavkům na bydlení. V horních patrech byly kromě kanceláří a bytu ředitele tiskárny i byty nájemníků. Z nájmů pak měly být alespoň částečně pokryty výdaje spojené se stavbou a především s údržbou domu.

V roce 1919 byla tiskárna i s tiskařskou koncesí prodána Zemědělské družině, která se stala výhradním majitelem, a benediktini, kteří si ponechali v tiskárně malý podíl, ztratili svůj vliv na vydávané publikace a nemohli zabránit rušení vydávání některých periodik i edic.
Od roku 1920 vystupuje bývalá papežská knihtiskárna rajhradských benediktinů pod názvem Občanská tiskárna.

7. 10. 1921
Požár benediktinské knihtiskárny v Brně

František Saleský Bauer
brněnský biskup, přítomen slavnostnímu otevření tiskárny Gunther (Vintíř) Jan Kalivoda
opat rajhradského kláštera, v době jeho působení tiskárna vznikla Placidus Johanes Mathon
hlavní iniciátor založení tiskárny Antonín Müller
brněnský stavitel, vyprojektoval budovu nové tiskárny Pavel Julius Vychodil
od roku 1896 ředitel papežské tiskárny benediktinů rajhradských v Brně

Ma