Nerudova

14

Veveří

několik kroků od vchodu do domu

Cílem tohoto brněnského atentátu byl vysoký důstojník SS-Hauptsturmführer August Gölzer, jeden z velitelů a účetní XXXIX. úseku SS v Brně. Akce byla provedena Vladimírem Blažkou a jeho bratrancem Aloisem Bauerem dne 7. února 1945 ve večerních hodinách před domem Nerudova 14, kde Blažka vystřelil na Gölzera čtyři rány z pistole. Až teprve poslední výstřel Gölzera zasáhl. Zraněný důstojník zemřel přes veškerou snahu německých lékařů po několika hodinách v nemocnici na Žlutém kopci.
V dobovém tisku nebyla o atentátu sebemenší zmínka, protože gestapo uvalilo na případ informační embargo. Němečtí tajní policisté však byli tímto troufalým činem na nejvyšší míru rozzuřeni, na vypátrání atentátníků vynaložili značné úsilí a v březnu 1945 oba za dramatických okolností zatkli.
Z příkazu státního ministra K. H. Franka, jenž si při návštěvě Brna na jaře 1945 vyžádal policejní dokumentaci k případu, byli Blažka s Bauerem dne 14. dubna 1945 na dvoře Kounicových kolejí zastřeleni ranou do týla poté, co byla gestapem zavržena původně plánovaná alternativa veřejné popravy za přítomnosti kordonu SS, a to přímo na místě činu v Nerudově ulici.
Popravu vykonal osobně vedoucí exekutivního oddělení, kriminální rada brněnského gestapa Otto Koslowski, jemuž Blažka při výslechu prozradil, že smrtící úder byl určen právě pro něj. Koslowski byl po válce zatčen a na základě procesu před Mimořádným lidovým soudem v Brně odsouzen v roce 1947 k trestu smrti. Jeho osud se tak pozoruhodně naplnil.

Celý případ je dodnes obestřen spoustou otazníků a pozadí i cíle atentátu zůstávají zahaleny tajemstvím. Proto už se zřejmě nikdy nedozvíme, zda byla akce hrou zpravodajských služeb, pokusem vrcholných činitelů odboje o narušení struktury gestapa či zda oba mladíci vykonali odvážný čin na vlastní pěst.
Zde je však třeba uvést, že Blažka měl zkušenosti z bojů v partyzánské jednotce na Slovensku, disponoval kontakty s odbojem a ilegálně pracoval pod krycím jménem „poručík Poruba“.
Zajímavé rovněž je, že československé poválečné orgány neměly na vyřešení případu sebemenší zájem a ani přeživší odbojáři se k činu vůbec nehlásili. Na každý pád zůstává August Gölzer po zastupujícím říšském protektorovi SS-Obergruppenführerovi Reinhardu Heydrichovi druhým nejvyšším představitelem SS, na něhož byl v období protektorátu vykonán úspěšný atentát.

(Událost pro naši encyklopedii zpracoval na základě svého výzkumu pan Jiří Skoupý, děkujeme.)

Případ zapomenutého atentátu.pdf [81.2 kB]

27. 4. 2023
Předpremiéra hraného dokumentu Zapomenutý atentát 7. 4. 2019
Slavnostní pokládání Kamenů zmizelých v Brně
osobnosti, spjaté s atentátem, se staly základním motivem při výběru míst pro umístění Kamenů zmizelých v dubnu 2019

Alois Bauer
účastník akce Vladimír Blažka
účastník akce August Gölzer
oběť atentátu Otto Koslowski
jemu byl atentát původně určen, osobně pak oba mladíky v Kounicových kolejích zastřelil

Brno-střed

Menš