Medlánecká

24c

Řečkovice

Oslava proběhla především v odpoledních hodinách v orelském areálu při ulici Medlánecká.
I přes chladné a větrné počasí přišlo mnoho účastníků, v průběhu slavnosti byla odhalena pamětní deska osobnostem, které se zasloužily o obnovení jednoty Orel Brno-Řečkovice po roce 1989 a vybudování orelského areálu. Důležité momenty z historie jednoty Orla v Řečkovicích přiblížila výstavka a barevná skládačka.

Program:
- 10. 00 mše v kostele sv. Vavřince
- od 14.00 sportovní soutěže pro děti, skákací hrad, rukodělné dílničky, malování na obličej
- od 15.00 hodin hrála cimbálová muzika Kyničan, vystupovaly krojované skupiny dětí i dospělých
- 16.00 odhalení pamětní desky.

Po celou dobu se mohli malí i velcí účastníci seznámit s hasičskou a policejní technikou, připraveno bylo bohaté občerstvení.

Účastníci slavnosti mohli při odhalení pamětní desky spatřit i historický spolkový prapor.
Posvěcen byl v roce 1932, o jeho pozdější zachování se zasloužily rodiny Majerova a Malá a paní Božena Kachlíková, která prapor před svou smrtí předala panu faráři.Ten nechal prapor citlivě složit, zarámovat a pověsit v boční kapli kostela sv. Vavřince. Návštěvníci kostela netušili, že obraz svatého Václava je součástí orelského praporu. Teprve při nedávných opravách kostela došlo k jeho odhalení, obraz byl vyňat z rámu a poprvé byl rozvinut při otevření orelského hřiště v roce 2005.

Původní Jednota čsl. Orla Brno-Řečkovice vznikla v roce 1925 a stala se součástí orelské župy Sušilovy. V počátcích neměla vlastní hřiště ani spolkový dům. Cvičilo se v přírodě v katastru na Loučkách, na Západi a u Vránova mlýna, od roku 1930 ve škole na Hapalově ulici.
Kromě tělocvičných aktivit se rozvíjela i činnost kulturní a vzdělávací. hrálo se divadlo, pořádaly se akademie a dětské besídky. Funkci vzdělavatelů vykonávali místní faráři či katechetové.
V roce 1934 jednota zakoupila za 22 785 Kč pozemek o rozloze 4 557 metrů čtverečních, kde členové začali budovat hřiště. V době okupace, v září 1942, byla činnost Orla v celém protektorátu zakázána.
Po osvobození byla obnovena činnost Orla i v Brně-Řečkovicích, znovu se vrátili i k předválečné myšlence v rámci orelského areálu postavit spolkový dům („orlovnu“) podle plánu stavitele Ladislava Helána, v sousedství orlovny se plánovala stavba nového kostela sv. Václava.
Po únoru 1948 byla činnost Orla podruhé násilně přerušena a rozhodnutím KNV ze 7. 3. 1950 získala orelské hřiště Čsl. obec sokolská, která je předala v roce 1952 řečkovickému Sokolu.
K obnovení činnosti došlo po roce 1989, k zaregistrování Jednoty Orel Brno-Řečkovice došlo 27. 12. 1991.
V roce 2005 bylo vybudováno nové hřiště a v roce 2007 se otevíral vytoužený spolkový dům.
V roce 90. výročí má Jednota Orel Brno-Řečkovice 272 členů, rozšířeným sportem je florbal, futsal, pétanque, mají badmintonový oddíl, zdravotní cvičení žen, hraje se tenis a členové se věnují běhu na dlouhé tratě. Dětem je určeno Cvičení s krtečkem. Jednota pořádá ve spolupráci s římskokatolickou farností, KDU- ČSL a 16. skautským střediskem DUHA farní karneval, masopust, posvícení a svatomartinský průvod.
(S využitím textu Ludmily Ulrichové Z historie jednoty Orel Brno-Řečkovice.)

Marie Bořecká
členka Jednoty Orel Brno-Řečkovice, která se spolu s manželem zasloužila o obnovení jednoty po roce 1989 Josef Bořecký
starosta v letech 1991–1997 Josef Bořecký
starosta v letech 2003–2013 František Malík
náčelník župy Sušilovy a člen jednoty v letech 1939–1940 Ludvík Olšanský
starosta jednoty po roce 1945

rodina Bořeckých
pamětní deska: Medlánecká 24c/01
odhalení desky bylo součástí oslavy

Brno-Řečkovice a Mokrá Hora

Menš