Internetová encyklopedie dějin města Brna

Zahájení pravidelné dopravy na železniční trati Brno - Přerov

Zahájení pravidelné dopravy na železniční trati Brno - Přerov


  • 30. 8. 1869 


  • ulice

    Bahnring + Skenegasse (Nádražní + Skeneova, též Skenova)

  • místo

    brněnská nádraží (Hlavní, Chrlice)


  • charakteristika

    Za zrodem železnice Brno - Nezamyslice - Olomouc - Šternberk / Přerov stáli moravští průmyslníci. Do provozu byl nejprve uveden úsek Brno - Přerov.


  • zajímavosti

    O stavbu železnice z Brna do Olomouce a Šternberka s odbočkou do Přerova projevilo v roce 1866 zájem konsorcium významných moravských průmyslníků. Stavba železnice započala v září 1867 v Brně.
    Nejprve se zprovoznila větev Brno – Přerov, první zkušební jízda v celé trati Brno – Přerov proběhla 5. 8. 1869. Pravidelný provoz byl zahájen 30. 8. 1869. O den dříve se však v Rousínově konala oslava 100. výročí orby císaře Josefa II. u Slavíkovic, na kterou byly vypraveny zvláštní vlaky. Vlastní zahájení pravidelné dopravy tak bylo touto slavnostní událostí zastíněno.
    Mezi zajímavá technická díla patří příhradový most přes Svratku. Železnice byla dobře vybavena zabezpečovacím a sdělovacím zařízením - ve stanicích se nacházely telegrafní přístroje, jízda vlaků se zabezpečovala elektrickým zvonkovým návěstním zařízením.
    Podle prvního platného jízdního řádu zde jezdilo 14 párů vlaků.

  • poznámka

    O koncesi se utkaly železniční společnosti KFNBStEG. Koncesi nakonec obdržela dne 6. 5. 1867 společnost KFNB, avšak kvůli daňovým úlevám založila novou společnost s názvem "Moravsko-slezská severní dráha". Tím došlo k odškodnění společnosti KFNB po prohraném boji se společností StEG o výstavbu druhé železniční trati směřující z Vídně do Brna přes Hrušovany nad Jevišovkou.
    Provoz na rameni Nezamyslice - Olomouc - Šternberk byl zahájen o rok později než větev Brno - Přerov (nákladní doprava 1. 7. 1870 a osobní doprava 1. 8. 1870).
    Dne 6. 9. 1885 byl vydán zákon schvalující novou koncesi pro společnost KFNB s platností od 1. 1. 1886. Nedílnou součástí této společnosti se stala železniční společnost "Moravsko-slezská severní dráha", což však znamenalo ztrátu státních garancí a KFNB musela státu vrátit 11,2 miliónu zlatých.


  • prameny, literatura

    zobrazit "150 let železnice z Brna do Zastávky (Brno – Rosice – Zastávka – Zbýšov)"


  • události

    30. 6. 1995
    Zahájení elektrického provozu na železniční trati z Hlavního nádraží přes Chrlice do Vyškova 15. 5. 1928
    Zahájení provozu na V. nástupišti Hlavního nádraží


  • osoby

    Franz II. Klein
    člen korsorcia usilujícího o povolení stavby dráhy


  • stavby

    Hlavní nádraží
    Nádražní 1/418


  • městská část

    Brno-Chrlice
    Brno-jih
    Brno-střed
    Brno-Tuřany


  • autor

    tsch


Aktualizováno: 11. 07. 2018