Bahnring + Skenegasse (Nádražní + Skeneova, též Skenova)
(dnes Nádražní)

brněnská nádraží (Hlavní, Zábrdovice, Husovice, Královo Pole, Řečkovice, Jehnice)

Železniční trať z Brna do Tišnova měla oproti ostatním tratím vycházejícím z Brna punc lokální dráhy.

Po roce 1870 nastal v budování železnic na Brněnsku klid, který byl přerušen až stavbou železniční tratě z Brna do Tišnova. Stavbu a provoz na této železniční trati zajišťovala železniční společnost StEG.
Při stavbě této železnice se vycházelo ze zákona č. 56/1880 říšského zákoníku ze dne 26. 5. 1880, tedy zákona o místních dráhách.
Tento zákon připouštěl úlevy při stavbě a provozu, osvobozoval od poplatků a na 30 let zprošťoval od daní. Trať z Brna do Tišnova měla tedy statut lokální (sekundární) dráhy a bylo to znát i na vedení železniční trati - nebudovaly se větší zářezy či náspy, trať dosahovala značných stoupání a spádů, poloměry oblouků mohly být poměrně malé, ale tím vším trpěla i rychlost vlaků. Na pomalost „tišnovky“ se objevila spousta narážek a vtipů.

Projekt železniční trati Brno - Tišnov vznikl v roce 1882 pod vedením stavebního ředitele železniční společnosti StEG Augusta de Serrese.
Stavební práce se rozběhly v roce 1884 po udělení koncese ke stavbě trati ze dne 15. 1. 1884 pod číslem 21 říšského zákoníku. Již 13. 12. 1884 byl v km 1,1 až 3,2 (tzn. zhruba v oblasti Zábrdovic a Husovic) povolen provizorní provoz parních lokomotiv v rámci stavby. Stavební délka železniční trati činila 28,4 km a náklady na stavbu se vyšplhaly na 1 570 000 zlatých.
Na železniční trati Brno - Tišnov byl zahájen pravidelný provoz 2. 7. 1885, o tři dny později - v neděli 5. 7. 1885 - si trať projel velmi pravděpodobně Karel Salvátor Rakousko-Toskánský se svou manželkou Marií Immaculatou; není zcela vyloučeno že se mohlo jednat o jeho syna Leopolda Toskánského. V literatuře je chybně uváděn arcivévoda Ludvík Salvátor.
Zpočátku jezdily mezi Brnem a Tišnovem 4 páry vlaků, cesta trvala hodinu a půl, avšak údajně se jízdní doby oproti plánovanému jízdnímu řádu protahovaly. První „jízdní řád“ uveřejnily noviny Moravská orlice 3. 7. 1885.
Zprovozněním svitavské pobřežní dráhy 10. 1. 1890 došlo k převedení nákladní dopravy z "horního" (dnes Hlavního) nádraží na Dolní (dříve "rosické") nádraží.

27. 5. 1962
Zahájení veškeré pravidelné dopravy na nové železniční trati Brno - Tišnov 21. 12. 1953
Zahájení části pravidelné dopravy na nové železniční trati Brno - Tišnov 10. 1. 1890
Zahájení pravidelné nákladní dopravy na železniční trati mezi Dolním nádražím a Radlasem (svitavská pobřežní dráha) 8. 7. 1885
První nehoda na trati Brno-Tišnov 5. 7. 1885
Jízdy zábavních vlaků na trati Brno-Tišnov
další události (1)...

Hlavní nádraží
Nádražní 1/418 Železniční most na ulici Vranovská – součást železniční dráhy Tišnov - Brno
Vranovská

Brno-Jehnice
Brno-Královo Pole
Brno-Řečkovice a Mokrá Hora
Brno-sever
Brno-střed

tsch