Bahnring + Skenegasse (Nádražní + Skeneova, též Skenova)
(dnes Nádražní)

brněnská nádraží (Hlavní, Černovice, Slatina)

Železniční trať Brno - Kyjov byla součástí projektu českomoravské transverzální dráhy budované ve směru západ-východ a vedoucí přes Brno.

Českomoravská transverzální dráha měla za cíl vytvořit propojení západu s východem, které doposud chybělo. Okolo Brna stavěla tratě této transverzální dráhy společnost StEG. Na západ od Brna se jednalo o trať Boží Požehnání (dnešní Zastávka) - Okříšky, na východ o trať Brno - Kyjov.
Jízda vlaků osobní dopravy Brnem nebyla jednoduchá. Cestující nasedali do vlaků na "horním" (dnes Hlavním) nádraží. Vlak odtud odjel nejprve jako sunutý po spojce z "horního" nádraží na Dolní (dříve "rosické") nádraží, kde zastavil (bez nástupu a výstupu cestujících), změnil směr jízdy a dál jel již "komínem vpřed" směrem na Slatinu a Kyjov. V opačném směru z Kyjova do Brna byla situace analogická - po úvrati na Dolním nádraží odjel vlak jako sunutý na "horní" nádraží.
Popisovaná situace s úvratí na Dolním nádraží trvala do roku 1900. Tehdy se přešlo na jiný způsob přivedení vlaků od Kyjova do Brna, a sice dvojitou úvratí. Vlak od Kyjova už nezajížděl až na Dolní nádraží, ale pouze po Černovice. Odtud sunul úvratí po nákladní spojce do Židenic a odtud opět "komínem vpřed" na "horní" nádraží; v opačném směru tato technologie probíhala analogicky.
Tento způsob jízdy vlaků osobní dopravy směr Kyjov trval celých 27 let až do roku 1927.

Koncesi ke stavbě obdržela společnost StEG dne 22. 10. 1884 pod číslem 179 říšského zákoníku.
Stavba tratě probíhala od července 1886. Náklady na její vybudování, včetně spojky Blažovice - Holubice, činily 5 345 000 zlatých. Mezi zajímavé neoficiální jízdy vlaků v době stavbě dráhy patří "přesídlovací" vlak vypravený z Brna dne 14. 9. 1887. Dvě parní lokomotivy táhly přibližně 6 osobních a 40 nákladních vozů a účelem vlaku bylo rozvézt budoucí provozní zaměstnance dráhy s jejich rodinami, v nákladních vozech se vezl nábytek a další potřebné vybavení.
Zprávu o zahájení provozu připadající na pondělí 10. 10. 1887 přinesl Brünner Morgenpost dne 7. 10. 1887 s vyjmenováním stanic a zastávek, které budou předány do užívání.
První, zahajovací, vlak vyjel z Brna 10. 10. 1887 v 5.45 hodin. Jízdy se účastnil přednosta dopravního inspektorátu v Brně společnosti StEG Ludwig Ruth.
Trať do Kyjova vycházela z Dolního (dříve "rosického") nádraží, nicméně stavebně fakticky až z pomezí Černovic a Židenic. Důvodem byla skutečnost, že společnost StEG stavěla souběžně s tratí do Kyjova i spojnici mezi Dolním nádražím a Židenicemi přes Černovice odvádějící nákladní dopravu z Dolního nádraží směrem na Českou Třebovou mimo "horní" (dnes Hlavní) nádraží.
V Kyjově se nově zbudovaná trať napojila na již existující železniční trať do Uherského Brodu. Později, 28. 10. 1888, došlo k zahájení provozu i v úseku Uherský Brod - Vlárský průsmyk - Trenčianska Teplá.

4. 10. 1996
Zahájení elektrického provozu na železniční trati z Hlavního nádraží přes Černovice a Slatinu do Holubic 15. 12. 1970
Zahájení pravidelné dopravy na železniční trati mezi Židenicemi a Horními Heršpicemi (nákladní průtah) 16. 9. 1944
Zahájení pravidelné dopravy na železniční spojce mezi Černovicemi a Židenicemi 15. 5. 1927
Zahájení pravidelné dopravy na železniční spojce mezi Hlavním nádražím a Černovicemi (komárovská spojka) 10. 1. 1890
Zahájení pravidelné nákladní dopravy na železniční trati mezi Dolním nádražím a Radlasem (svitavská pobřežní dráha)
další události (1)...

Hlavní nádraží
Nádražní 1/418

Brno-Černovice
Brno-jih
Brno-Slatina
Brno-střed

tsch