Bratislavská
Cejl

Cejl, Bratislavská a okolní ulice

Velká stávka brněnských textilních dělníků se konala v červnu 1885 za snížení délky pracovní doby na 10 hodin denně a za 30% zvýšení mezd. Měla bouřlivý průběh a při střetnutí s vojskem byl jeden dělník těžce zraněn a na následky zranění o několik dní později zemřel.
Dělnické čtvrti byly obsazeny vojáky a skutečný klid nastal až 20. 6. 1885, kdy se podařilo najít kompromisní řešení v otázce dodržování pracovní doby podle nové zákonné úpravy. Mzdové požadavky byly ponechány na vyjednávání mezi továrníky a jednotlivými dělníky,

Prvotním podnětem k událostem se stalo nesprávné pochopení zákona o novém pracovním řádu ze strany továrníků i dělníků. Dělníci z přádelen a továren na sukno ukončili 16. 6. 1885 práci v šest hodin večer s odůvodněním, že podle nového pracovního řádu normální pracovní doba začíná v 6 hodin ráno a končí v 6 hodin večer. „V zákoně je započítána hodina odpočinku v poledne a čtvrt hodiny klidu pro ranní snídani a odpoledne pro svačinu. Dělníci však žádají, aby tyto čtvrthodinové nebyly zavedeny, kdežto továrníci jich chtějí zavésti, oproti tomu žádajíce, aby se pracovalo až do půl sedmé,“ referovaly noviny Moravská orlice.

Nepodařilo se najít dohodu, ve středu 17. 6. 1885 vstoupili do stávky dělníci továren Reinhornovy, Engelovy a Kohnovy. Dělníci odmítali zejména přestávky na snídani a svačiny: „Pravili, že snídají doma před prací, a čtvrť hodina na svačinu povolená, že je zbytečna, protože jednoduše - nemají co svačiti. Naproti tomu ze strany továrníků namítáno, že ať už se snídá nebo nesnídá, svačí nebo nesvačí, vždy prý nějaká chvíle ráno a odpoledne se prozahálí, a že tedy v náhradu mají dělníci pracovati ne do 6 hodin, nýbrž do půl sedmé.“

Původně se zdálo, že se situaci podaří uklidnit díky jednání dělnické delegace na brněnské radnici. Začaly se však šířit zvěsti, že změny v pracovním řádu znamenají snížení platu. Navíc, když dělníci v továrně Moritze Fischela ukončili práci toho dne (středa -Menš) v šest hodin večer, zůstala brána továrny zavřená, nemohli tedy odejít. Davy před bránou žádaly jejich propuštění ven, když se tak nestalo, do oken a vrat začaly létat kameny a cihly. Povolaná městská policie situaci nezvládala. Nepokoje se rozšířily na další továrny na Cejlu (Kafka, Löw, Schoeller, Samek). Na pomoc bylo povoláno vojsko, došlo k prvním zraněním, v továrnách byla vytlučena okna, vytrhány rámy oken, ulice se podobaly bojišti. Nepokoje pokračovaly i v dalších dnech, souběžně se konala jednání dělnických zástupců s představiteli městské správy, zejména se starostou Winterhollerem a jednání továrníků s místodržitelem. Celkem se stávky mělo účastnit podle dobového tisku až 13 000 dělníků. Vyhláškou starosty Winterhollera v sobotu 20. 6. 1885 byly zveřejněny výsledky vyjednávání s dělníky o pracovní době, se kterou souhlasily obě sporné strany. Většina mezd, vyplácená vždy v sobotu po skončení práce, byla toho dne vyplacena. Od pondělí 22. 6. 1885 nastoupili dělníci s menšími výjimkami znovu do práce.

Dohodnutá normální pracovní doba (čas uvádíme v dnešní podobě -Menš):
- pondělí: 7.00 – 18.00 hodin (s 1 hodinou odpočinku pro oběd a jednou přestávkou 1/4 hodiny na snídani, tedy 9 a 3/4 hodiny práce);
- úterý – pátek: 6.00 –18.00 hodin (s 1 hodinou na oběd a jednou přestávkou 1/4 hodiny ke snídani, tedy 10 a 3/4 hodiny práce);
- sobota: 6.00 –17.00 hodin (s 1 hodinou odpočinku pro oběd a jednou přestávkou 1/4 hodiny na snídani, tedy 9 a 3/4 hodiny práce).
Celkově činil pracovní týden 70 hodin (včetně přestávek na odpočinek -Menš). Odpolední přestávky nebyly zavedeny. Požadavky na zvýšení mezd byly ponechány na vyjednávání továrníků s dělníky, zřejmě pod dojmem nepokojů skutečně došlo postupně k některým drobným úpravám.

Dohrou k událostem se stalo soudní jednání, které proběhlo v době od 16. do 20. 7. 1885. Obžalováno bylo 54 osob, rozsudky zněly na tresty od jednoho týdne vězení po jeden rok a dva měsíce (zostřeno půstem každých čtrnáct dní). Podrobně o průběhu události a soudu v uvedené literatuře (-Menš).

zobrazit

Bernhard Engel
v jeho továrně také začala stávka Josef Hájek
zahynul na následky zranění Heinrich Kafka
také v jeho továrně probíhala stávka Marcus/Max Kohn
v jeho továrně také začala stávka Karl Anton Löw
také v jeho továrně probíhala stávka
další osoby (3)...

Brno-střed

Fl, Menš