Malinovského náměstí

1

foyer divadla Na hradbách (dnes Mahenovo divadlo)

Rozloučení se konalo od 15 hodin 24. 5. 1939 ve foyeru divadla Na hradbách.
Pod fotografiemi Aleksandry Čvanové v jejích různých rolích „leží pestrá suknice a živůtek Jenůfky, kterou ještě v pátek tak radostně hrála. /.../ Po pravé straně leží slavnostní průzračný šat z Rusalky a hrst leknínů. V tomto šatě a s kyticích bílých leknínů bude Aleksandra Čvanová uložena do rakve,“ napsaly tehdejší Lidové noviny.

smuteční řečníci:
- Václav Jiřikovský, ředitel zemského divadla
- Ladislav Trnobranský, za hereckou organizaci

Brno se loučilo ve dvou po sobě následujících dnech s oblíbenými osobnostmi, které obě zemřely neočekávaně a tragicky: 24. 5. 1939 s operní pěvkyní Aleksandrou Čvanovou (autonehoda), 25. 5. 1939 se spisovatelem a dramatikem Jiřím Mahenem (sebevražda).

Orchestr zemského divadla řízený Karlem Nedbalem spolu s pěvkyní Věrou Strelcovou-Wasserbauerovou provedl modlitbu Jenůfy z Janáčkovy Její pastorkyně. Následovaly smuteční proslovy, po nich smíšený sbor Filharmonické besedy s orchestrem zemského divadla za řízení Jaroslava Kvapila provedl první větu z Dvořákova Requiem.
Rozloučení ukončil smuteční pochod z Rusalky. Poté smuteční kočár tažený koňským spřežením převezl tělesné pozůstatky oblíbené pěvkyně, s níž se loučily stovky lidí, do kaple Ústředního hřbitova, kde se konal pravoslavný obřad. Pěvkyně byla zpopelněna v Krematoriu města Brna 26. 5. 1939.

Aleksandra Čvanová
Václav Jiřikovský
smuteční řečník Jaroslav Kvapil
dirigent orchestru při rozloučení Věra Strelcová-Wasserbauerová
pěvkyně při rozloučení Ladislav Trnobranský
smuteční řečník

Mahenovo divadlo
Malinovského náměstí 1/571
místo konání posledního rozloučení

Brno-střed

Menš