Brno

Dne 15. listopadu 1918 v Brně začaly odvody dobrovolníků do nově formovaného pluku Svobody.
Mohli se hlásit pouze členové TJ Sokol a DTJ i vysokoškolští studenti (příslušníci Svazu vysokoškolského studentstva). Odvedení se pak k nástupu vojenské služby hlásili 18. listopadu v tzv. kadetce v Králově Poli, která se stala sídlem a kasárnami následně vytvořeného III. pluku Svobody, jediného na Moravě (I. pluk vznikl v Praze, II. v Českých Budějovicích a IV. v Plzni).
Brněnský III. pluk Svobody měl v den svého vzniku 18. 11. 1918 čtyři roty i hudbu, o něco později přibyla ještě 5. a také kulometná rota.
K podstatné reorganizaci došlo v červnu 1919. Kromě zajišťování bezpečnosti ve městě a okolí se pluk významně uplatnil v následujícím roce při ohrožení mladého státu, zejména na Těšínsku (únor 1919) a na Slovensku (1.7– 8.10.1919). K ukončení činnosti pluku došlo na sklonku tohoto roku.

A. Veselý, jmenovaný velitelem pluku,
k předním důstojníkům v prvním období patřili zejména Antonín a Rudolf Procházkovi (všichni s hodností nadporučíka), lékařem se stal MUDr. Klíma,
plukovní hudbu vedl kapelník Sláma

Pluky Svobody navazovaly na činnost ozbrojených sokolských stráží, které vznikaly bezprostředně po vyhlášení samostatného čs. státu 28. 10. 1918 s úkolem zajistit veřejný pořádek a bezpečnost.
Formování vojensky organizovaných a cvičených pluků schválil Národní výbor v Praze, v Brně pak i zdejší Moravský NV. Výcvik vedli zkušení důstojníci, většinou z řad Sokolů.

1. 7. 1919
Odjezd 1. polního praporu III. pluku Svobody na Slovensko 1. 5. 1919
Zasazení „Lípy svobody“ v Brně-Králově Poli 10. 2. 1919
Odjezd III. pluku Svobody z Brna do Těšína 19. 1. 1919
Slavnostní předání praporu III. pluku Svobody v Králově Poli

Jan Marek
jeden z odvedených dobrovolníků

Jiv