Internetová encyklopedie dějin Brna

Velká cena Československa 1956

Velká cena Československa 1956


  • 26. 8. 1956 (23.–26.8.1956)


  • místo

    starý Masarykův okruh


  • charakteristika

    Velká cena Československa nesla ještě dovětek „Závod družby národů“, účastnili se jí jezdci ze šestnácti států. Provázelo ji nepříliš příznivé počasí, došlo k několika haváriím, z nich dvě byly smrtelné: v kategorii do 250 ccm zahynul německý závodník Hans Baltisberger, v kategorii do 500 ccm smrtelně havaroval Michel Mouty.
    Jednotlivé státy byly zastoupeny takto: ČSR 54 jezdců, NSR 14, Maďarsko 9, Jugoslávie 7, Anglie a Austrálie 6, Rakousko 6, SSSR 5, Francie 4, NDR 4, Švédsko 4, Polsko 3, Belgie 1, Indie 1, Irsko 1, Itálie 1.


  • poznámka

    Závodu předcházely tréninky. Ve čtvrtek 23. 8. 1956 pro déšť, který trval s malými přestávkami skoro celý den, neměl trénink valnou úroveň a někteří jezdci ani nevyjeli na trať.
    V pátek 24. 8. se počasí zlepšilo, pro lepší seznámení s tratí umožnili pořadatelé jezdcům dopoledne volný trénink. V dopoledním tréninku havaroval náš František Šťastný se strojem Jawa 500. V prvním kole měřeného tréninku pak havaroval výborný Ital Mandolini se strojem Ducati, zranil se v obličeji a do nedělního závodu nemohl nastoupit. Závodník NSR Hans Baltisberger zajel ve dvěstěpadesátkách nejlepší čas za 8:27 minut (126,36 km/h.).
    V sobotu 25. 8. si jezdci připravovali stroje v parkovišti nebo v některých brněnských dílnách, pořadatelé kontrolovali zvláště telefonní a rozhlasové zařízení, které několikrát v trénincích vynechalo. Sjížděli se diváci, prodavači potravin zařizovali své stánky. Odpolední lijavec způsobil pořadatelům problémy, protože někteří neukáznění motoristé a řidiči nákladních automobilů s potravinami vyjížděli z terénu na trať a hodně ji znečistili. Pořadatelé museli v noci s velkým úsilím trať vyčistit. Potíže působili i neukáznění diváci, kteří zvláště v den hlavního závodu nastupovali na svá místa po pevném povrchu trati a opět ji znečistili. V průběhu noci někteří návštěvníci rozebrali dokonce ochranné balíky dřevěné vlny a použili je na spaní. Když pak v průběhu závodu pršelo, tak hledali úkryt před deštěm pod stromy na okraji trati a tím ohrozili bezpečnost svou i závodníků.

    Hlavní závod začal v neděli 26. 8. 1956 nástupem vlajkonošů a zástupců všech národních delegací. za zvuků československé hymny byla vztyčena československá vlajka. Projevem ředitele závodu Karla Hrazděry byl slavnostní akt ukončen.
    V 9.04 hodin odstartoval první závod třídy do 125 ccm (6 kol - 108, 8 km), 27 startujících. V závodě zvítězil československý reprezentant František Bartoš na stroji ČZ OHC: 56:52,3 min. (112,69 km/h.).
    Následoval závod do třídy 350 ccm (10 kol - 178 km), který měl na startu 45 jezdců z 11 států. Odstartoval v 10.30 hodin. Zvítězil náš František Šťastný na stroji Jawa OHC: 1.22:38, 6 hod. (129,23 km/h.).
    Po delší přestávce, při které kontrolovaly pořadatelské vozy bezpečnostní opatření, ve 12.53 hodin odstartovalo 43 jezdců závodu do 250 ccm (8 kol - 142,4 km). Vítězem se stal jezdec NSR H. Kassner na stroji NSU: 1.12:34,8 hod. (117,69 km/h.).
    Dvě nehody na trati si vyžádaly opět přestávku v pořadu závodu. Zemřelého Hanse Baltisbergera, zraněného Hintona a s ním i zraněné a již ošetřené diváky odvezly sanitní vozy do nemocnice. Pořadatelé s příslušníky veřejné bezpečnosti museli usměrnit neukázněné diváky, kteří opět zaujali místa v nebezpečných úsecích.
    V 15.23 hodin odstartoval poslední závod, třída do 500 ccm (10 kol - 178 km), nastoupilo 37 jezdců. Zvítězil rakouský jezdec H. Klinger na stroji BMW RS: 1.20:06,2 hod. (133,32 km/h.). Také tento závod byl poznamenán smrtelnou nehodou, zahynul při ní francouzský jezdec Michel Mouty na stroji Norton.
    Návštěvnost byla odhadována na 200 000 návštěvníků, ale za vstupné zaplatilo pouze 144 685 diváků. „Část našeho obecenstva, která je ve svém chování ještě neukázněná a která snad považuje podívanou na motoristický podnik bez zaplacení vstupného za hrdinský sportovní výkon, si musí uvědomit, že další zvýšení úrovně našich závodů závisí na jejich ukázněnosti a poctivosti.“

    V průběhu závodů došlo ke dvěma smrtelných haváriím soutěžních jezdců. Dobový novinář také podrobněji popsal zranění: „Je třeba se ještě zmínit o počtu raněných, kteří si svůj osud většinou sami zavinili, neboť za hlediště si vyhledali místa krajně nebezpečná.
    Ze všech havárií jezdců bylo do nemocnice převezeno 15 osob, z nichž 7 bylo po ošetření propuštěno do domácího ošetřování. Žádnému ze zraněných, kteří zůstali v nemocnici, ani jezdcům Hintonovi a Mandolinimu, nehrozí nebezpečí zhoršení jejich zdravotního stavu. Lze však napočítat větší počet raněných.
    Ještě před zahájením závodu v 8.36 hod. museli lékaři ošetřit diváka, který si zlomil ruku, když považoval korunu stromu za místo k stání. Takové úrazy mezi neukázněnými diváky se vyskytovaly po celý den a lékaři museli zasáhnout ještě po závodě, kdy jeden z diváků v 19.30 hod. pospíchal k autobusu a utrpěl tržnou ránu na hlavě. Byly také dva smrtelné úrazy při dopravních nehodách v Brněnském kraji, když se motoristé po závodě rozjížděli do svých domovů.“


  • obrazy

    img21085.jpg


  • prameny, literatura


  • osoby

    Hans Baltisberger
    v závodě smrtelně havaroval na kapotovaném stroji NSU - Sportmax s číslem 2 Michel Mouty
    v závodě smrtelně havaroval na stroji Norton


  • autor

    Menš


Aktualizováno: 18. 04. 2019

Osudná havárie francouzského jezdce Michela Moutyho 26. 8. 1956.  Fotografii výhradně pro naši encyklopedii poskytl pan Petr Váňa, děkujeme.