Otevření hřbitova v Brně-Jehnicích

23. 10. 1956


ulice

katastr

Jehnice


charakteristika

Hřbitov v tehdejších Jehnicích u Brna (od roku 1971 Brno-Jehnice) byl vybudován v akci „Z“ jehnickými občany a otevřen 23. 10. 1956. Prvním pohřbeným se stal jehnický obuvnický mistr František Kučera, který působil také v místním zastupitelstvu.


zajímavosti

Pro jehnický hřbitov bylo štěstím, že se samostatná obec připojila k městu Brnu až v roce 1971 jako Brno-Jehnice. Nedotklo se jej proto necitlivé rušení hřbitovů v městských částech (např. Bystrc, Husovice, Komín aj.) v šedesátých letech dvacátého století.


poznámka

Obec Jehnice pohřbívala své zemřelé dlouhá léta na farním hřbitově v Řečkovicích.
V roce 1948 zakoupil MNV v Jehnicích pozemek a 20. 5. 1955 byly zahájeny práce úpravou cesty na Horku, kde měl být nový hřbitov pro Jehnice a Ořešín založen.

Kronikářka paní Božena Homolková v roce 1996, kdy uplynulo čtyřicet let od otevření hřbitova, vzpomínala:
„Jediná mechanizace byl krompáč, lopata a kolečka, která si občané museli přinést z domu. Vzhledem ke kamenitému terénu kopce to mnoho nebylo. Nescházelo však odhodlání. Každou sobotu a neděli dopoledne se scházely desítky mužů a žen, kopala se cesta, kopal se příkop, z lomu u železniční zastávky se navážel ručně vylámaný kámen na hřbitovní zídku a z bouraček cihly a krytina na postavení márnice. Dnes to vše připadá směšné, ale tehdy to byla skutečnost, nic si nevymýšlím. Podle záznamů odpracovali místní občané 1928 hodin a dalších 400 hodin s koňskými potahy.“
V roce 1956 postavili boční kamenné zdi a zbytek hřbitova byl oplocen. Postavena byla márnice a rozměřena část na úpravu cest jak na hřbitově, tak před ním. Přes veškeré problémy způsobené centrálním plánováním se podařilo hřbitov 23. 10. 1956 otevřít. Prvním pohřbeným se stal obuvnický mistr František Kučera, který působil také v obecním zastupitelstvu.
V roce 1957 byl posvěcen hřbitovní kříž, který podle pozdějšího svědectví pana Antonína Pernici zbudovali svým nákladem jehničtí rolníci. V dubnu roku 2000 byl kříž opraven nákladem 10 000 Kč správou brněnských hřbitovů. Zajímavostí je, že se kříž nachází na konci hřbitova, obvykle bývá uprostřed. Roku 1967 vznikl urnový háj. Zřejmě někdy v této době sem umístili jednu ze dvou zachovalých váz z bývalého jehnického zámku.
V roce 1973, opět v akci Z, upravili občané svahy při cestě ke hřbitovu. Ulice, kterou vedla cesta ke hřbitovu, získala v lednu toho roku pojmenování, z původní Horky se změnila na Meziboří. Tehdy také převzala Zahradní správa města Brna do své správy hřbitov v Jehnicích.
Roku 1975 nový správce dodal novou velkou kovovou nádrž na vodu a přistavil tři velké kovové nádoby na smetí. Voda na zalévání se totiž od založení hřbitova dovážela cisternou a tento stav trval až do roku 1996, kdy byla vybudována v souvislosti s probíhající výstavbou v okolí vodovodní přípojka na jehnický hřbitov.

Osobní, ale krásně charakterizující význam hřbitova pro život jehnických občanů, je zápis paní kronikářky Homolkové, kdy v prosinci 1996 po mnoha letech napadl sníh: „Ještě jeden pěkný zvyk se zachoval. Před Štědrým večerem navštěvují občané hřbitov. Na hroby nosí ozdoby z chvojí a sušeného kvítí, rozsvěcují svíčky, navzájem se zdraví a přejí šťastné vánoce. V zasněžené krajině světlem ozářené hroby působí zvláštním dojmem. Živí se tu setkávají s těmi, co je předešli, a s určitostí rozvažují o ceně života i nutnosti smrti. Kolem šesté hodiny večer je venku klid.“


prameny, literatura

události

11. 5. 2019
Slavnost otevření rozšířeného hřbitova v Brně-Jehnicích


osoby

Antonín Pernica
v osobních vzpomínkách zachytil historii vzniku jehnického hřbitova


stavby

Jehnický hřbitov
Meziboří


městská část

Menš


Aktualizováno: 06. 05. 2020