Internetová encyklopedie dějin Brna

Pietní akt k výročí transportu Romů a Sintů z Brna

Pietní akt k výročí transportu Romů a Sintů z Brna


  • 7. 3. 2020 


  • ulice

    Bratislavská

  • číslo orientační

    67

  • místo

    Muzeum romské kultury


  • charakteristika

    V Muzeu romské kultury se konal pietní akt k 77. výročí prvního hromadného transportu Romů a Sintů do vyhlazovacího tábora v Auschwitz II-Birkenau. Poté se účastníci přemístili do Brno-Žebětín, kde byly odhaleny v místech, kde žili před druhou světovou válkou místní Romové.
    Odhalení byla přítomna i Katje Demnig, manželka iniciátora projektu „Stolperstein“, Guntera Demniga.


  • poznámka

    V Žebětíně žila romská komunita rodin Danielů a Yštvánů (takto psáno v matrice -Menš) od konce 19. století. Bydleli nejdříve v různých částech tehdy samostatné obce. K určení místa bydliště dobře poslouží matrika narození obyvatel Žebětína, kde podle místa narození dětí najdeme třeba cihelnu, „v poli“ atp., zhruba od roku 1908 se objevuje číslo popisné 164 (dnes Křivánkovo náměstí). Poprvé jsme zaznamenali číslo popisné 227 (dnešní Klobouček) v roce 1918. Tomu by odpovídalo místo pozdější osady „Kolonka“, která se nacházela poblíž křižovatky dnešních ulic Klobouček a Ostrovačická. Protože měli romští obyvatelé v obci domovské právo, nemuseli kočovat, což jistě přispělo k lepšímu soužití v obci. Z matrik narození lze vyčíst, že často se stávali žebětínští rolníci kmotry romských dětí, lze vyhledat i zaměstnání rodičů v brněnských továrnách.
    Na začátku března 1943 bylo všech patnáct obyvatel romské osady odvezeno na sběrné místo, kterým se staly stáje jízdního oddílu protektorátní uniformované policie na Masné ulici. Dne 7. 3. 1943 byli muži, ženy a děti naloženi na vlečce městských jatek do nákladních vagonů a odvezeni do vyhlazovacího tábora.
    Přežili pouze dva muži. Jeden z nich, Antonín Daniel (* 20. 6. 1920 v Žebětíně), poskytl později badateli o romském holocastu, Ctiborovi Nečasovi vzpomínku. Uvedl, že jako děti chodili do školy, měli svá zaměstnání. O tom, že osud romských obyvatel nebyl obyvatelům Žebětína lhostejný, svědčí podle jeho vzpomínky skutečnost, že když do obce přišla úřední zpráva, že budou odvezeni, tak jim občané nosili jídlo, oblečení. Když nastal den odjezdu na sběrné místo v Brně, přijel autobus s pěti četníky. Žebětínští Romové museli nastoupit, se slzami v očích (tento zážitek pamětník výslovně ve vzpomínce zdůraznil) se s nimi loučili místní obyvatelé.
    Druhým mužem, který se vrátil z vyhlazovacího tábora, byl Josef Daniel mladší.


  • prameny, literatura


  • události

    7. 3. 1943
    První hromadný transport Romů z Brna do Osvětimi


  • osoby

    Antonín Daniel
    pamětník transportu, který přežil Anastázie Danielová
    zařazena do transportu ze Žebětína, zahynula Ctibor Nečas
    jeden z prvních badatelů o romském holocaustu


  • městská část

    Brno-sever


  • autor

    Menš


Aktualizováno: 31. 03. 2020