Výstava „100 let / 100 norských knih v českých překladech“

9. 11. 2021 (9.11.–17.12.2021, po prodloužení do 21. 1. 2022)


ulice

číslo orientační

65a


místo

Moravská zemská knihovna v Brně - (galerie)


charakteristika

U příležitosti 100. výročí norsko-českých diplomatických vztahů připravil Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky FF MU ve spolupráci s MZK výstavu „100 let / 100 norských knih v českých překladech“.
Výstava byla zahájena 9. 11. 2021 za účasti norského velvyslance Roberta Kvileho, ředitelky Center for Norwegian Literature Abroad Margit Walsø a rektora MUNI Martina Bareše.
Velvyslanectví Norského království v Praze převzalo záštitu nad výstavou a současně zapůjčilo panelovou výstavu „100 let norsko-českých diplomatických vztahů“, instalovanou ve 4. patře foyer knihovny.


zajímavosti

v rámci doprovodného programu se uskutečnila 1. 12. 2021 komentovaná prohlídka výstavy se spoluautorkou výstavního projektu Miluší Juříčkovou


poznámka

Diplomatické vztahy mezi oběma zeměmi byly navázány v roce 1921 jmenováním prvního československého velvyslance v Norsku, ale norská literatura vycházela na našem území již předtím.
Nejstarší kniha, připomínaná na výstavě, pochází z roku 1896, a je jí román Pan: ze zápisků poručíka Tomáše Glahna od Knuta Hamsuna. Od klasiků, nositelů Nobelovy ceny za literaturu, jakými byli Knut Hamsun, Bjørnstjerne Bjørnson, Sigrid Undsetová či Henrik Ibsen, až po současné autory Jona Fosseho, Roye Jacobsena a Daga Solstada, ty všechny výstava připomíná, stručně a přehledně.
Pozornost je věnována i nakladatelstvím, zaniklým i existujícím, která se vydáváním norské literatury zabývala či zabývají systematicky. Časová osa naznačuje, že zlaté časy překladů z norštiny prožíváme právě teď, stojí za tím zejména překlady populárních detektivek či fantasy literatury (Jo Nesbø, Siri Pettersen). Zvláštní část výstavy je věnována literatuře pro děti a mládež s ukázkami originálních norských ilustrací, či cestopisné literatuře s autory, jako byl Fridtjof Nansen, Helge Ingstad či Thor Heyerdahl.
Nechybí ani část, která vzdává hold několika desítkám překladatelů z norštiny, díky nimž jsou čeští čtenáři stále v přímém kontaktu s norskou literární scénou.
„Výstava nabízí základní přehled toho nejvýznamnějšího z norské literatury, co dosud v češtině vyšlo. Postihuje i vývoj typografie a knižní kultury během uplynulých 100 let,“ uvedla iniciátorka a spoluautorka výstavy Miluše Juříčková z Ústavu germanistiky, nordistiky a nederlandistiky. „Téměř každý knihomil má doma alespoň jednu knihu norského autora nebo někdy nějakou četl. U některých možná ani netuší, že jsou původem z Norska. Norská literatura je ale u nás stále přítomná,“ doplnila.

Pro návštěvníka je zajímavá i výstava „Sto let norsko-českých diplomatických vztahů“, zapůjčená norským velvyslanectvím v Praze. Dokumentuje po jednotlivých desetiletích výstižnými texty, zajímavými fotografiemi i grafy o vzájemné obchodní výměně zboží kontakty mezi oběma zeměmi.
Kdo z nás třeba tuší, že:
- tlumok čs. armády vz. 23 dodala norská firma Bergans?
- měsíc před vznikem protektorátu otevřela norská humanitární organizace Nansenhjelpen v Praze provizorní kancelář a v následujících týdnech ředitel organizace Odd Nansen se spolupracovníky dopravili do dočasného bezpečí přibližně 200 dětí československých, rakouských a německých uprchlíků, mezi nimi také 35 židovských dětí z Prahy, Brna a Bratislavy?
- v roce 1942 okupační úřady v protektorátu povolaly mladé muže, zvláště ročníků 1921 až 1924, k pracovnímu nasazení a více než 1400 mladých Čechů bylo totálně nasazeno v Norsku, kde stavěli opevnění podél pobřeží v severním Norsku či pracovali na prodloužení železnice z Trondheimu do Narviku?
- v roce 1944 se exilové vlády obou zemí v Londýně, které společný osud okupované domoviny velice sblížil, prohlásily 8. prosinec (datum narození spisovatele Björnstjerne Bjørnsona) oficiálním dnem norsko-československého přátelství?
- v roce 1975 norská veřejnoprávní televize NRK poprvé vysílala pohádku „Tři oříšky pro Popelku“, kterou si Norové dodnes neodmyslitelně spojují s vánočními svátky?
- v roce 2017 v norském Flatangeru uskutečnil český sportovní lezec Adam Ondra první přelez cesty s obtížností 9c, tedy nejtěžší cesty na světě?



události

10. 3. 2022
Výstava 100 let norsko-českých diplomatických vztahů


stavby

Moravská zemská knihovna
Kounicova 65a/996


městská část

Menš


Aktualizováno: 19. 02. 2022