Obřany

K založení sokolské jednoty v Obřanech došlo 4. 11. 1893 na ustavující schůzi v hospodě u Stloukalů. Prvním starostou byl zvolen Jan Krupica, náčelníkem Antonín Mlynář a jednatelem Jan Brychta. Zvolen byl i výbor.

Dva roky před založením obřanské jednoty začalo z podnětu husovické jednoty několik prvních členů sokola s cvičením. Cvičení zpočátku probíhala v jednotlivých domech. Od roku 1893 se začala pořádat veřejná cvičení, která probíhala buď v hospodě u Stloukalů nebo venku v lokalitách "Království" nebo na "Pastvinách". Až do výstavby sokolovny v roce 1920 byly všechny prostory ke cvičení provizorní.

Koncem 19. století procházela obřanská sokolská jednota krizovým obdobím. Chyběla tělocvična, mezi členy se vyskytovaly spory. V roce 1900 měla jednota 36 členů. V těžkých počátcích jednotu podporoval farář Karel Faulhaber. K opětovnému rozvoji jednoty došlo počátkem 20. století. Tento rozvoj souvisel s osobností Jana Hlaváče, který se v roce 1903 (7. srpna) stal členem, v roce 1904 byl zvolen jednatelem a 1908 starostou sokolské jednoty. Za jeho působení byl v roce 1908 založen ženský odbor a školní dorost. V té době měl sokol i svoji knihovnu (cca 200 svazků). Fungovat začal divadelní a pěvecký kroužek.
S počátkem první světové války byl provoz jednoty omezen. Cvičily převážně ženy a dorost. Celkem 39 mužských členů bylo na vojně (včetně Jana Hlaváče, který padl v srpnu 1918). Ve válečném roce 1918 měla jednota pouze 16 členů. O rok později již měla 157 členů. V roce 1920 proběhla výstavba sokolovny, 1923 bylo pořízeno loutkové divadlo, 1926 založen pěvecký sbor. V roce 1927 získala jednota licenci na provozování kina. Zahájení proběhlo promítáním filmu Lucerna. V této době bylo doloženo starostování Václava Krále. V roce 1930 bylo upraveno vlastní cvičiště, 1933 byla postavena letní i zimní kuželna. V témže roce byla odhalena pamětní deska J. Hlaváčovi. O rok později byly stráně nad cvičištěm osázeny ovocnými stromy. Dále byl založen hudební kroužek mládeže, fotoamatérský kroužek a turistický kroužek. Byl vydáván Zpravodaj. Od 20. let 20. století byly na řece pořádány Benátské noci.
28.11.1941 byl sokol rozpuštěn a majetek zabaven ve prospěch německé říše. Činnost sokola v Obřanech včetně kina byla obnovena v květnu 1945. Stav členstva čítal 305 členů.
Po roce 1948 byla činnost Československé obce sokolské pozastavena. Obnovena byla dne 7. 1. 1990 a dne 18. 7. 1990 byla ustavena Tělocvičná jednota Sokol Obřany a Maloměřice.

[Informace k heslu byly čerpány z elaborátu Historie TJ Sokola Brno-Maloměřice a Obřany, který vytvořila Eva Kilianová, na základě informací z Kroniky TJ Sokola v Obřanech: díl I. (1893–1933) a díl II. (1934–1949).]

1. 7. 1928
Benátská noc na řece Svitavě 19. 6. 1927
Benátská noc na řece Svitavě 8. 8. 1920
Otevření sokolovny v Obřanech

Karel Faulhaber
obřanský farář Jan Hlaváč
jeden z prvních starostů Sokola Obřany Václav Král
jeden ze starostů Sokola Obřany

Kino Sokol Obřany, Kino Brno-Obřany, Sokolovo
Mlýnské nábřeží 9/380

J. Hlaváč
pamětní deska: Mlýnské nábřeží 9/01

Brno-Maloměřice a Obřany

PeDro