Kociánka

2–6

Královo Pole

Československo
první ústav tohoto typu

Otevřena „Americká domovina pro výchovu prací“ (American Industrial Home - School) - ústav zřízený z daru amerického Čecha, továrníka Waclava Francise Severy, který věnoval na stavební náklad 50.000 dolarů, přispěli i další američtí Češi a Slováci.
Město Brno darovalo vhodný pozemek v Králově Poli. Ústav určen pro mládež (dorost), styl - výchova prací. Dr. Alice Masaryková odevzdala správu ústavu do rukou dr. Formannové, americké Češky.

dr. Alice Masaryková, předsedkyně kuratoria,
senátor dr. Fr. Veselý, jako zástupce zakladatele,
dr. Bedřich Macků, starosta města Brna

Nejdříve byl vybudován chlapecký pavilon, otevřený 28. 10. 1925, druhý, dívčí pavilon, přibyl v roce 1928. V pavilonech žilo 60 chlapců a 50 děvčat ve věku 14 až 18 let, z nichž většina se učila řemeslu, nejschopnější studovali. Vydržovací náklady na chovance činily asi 4 000 korun ročně.
Ústav byl původně určen pro sirotky po legionářích, ale zaopatřovali zde i jiné potřebné chovance. Nadaci spravovalo kuratorium v čele s předsedkyní Alicí Masarykovou, která se později stala čestnou předsedkyní.
V roce 1929 byla založena Jednota přátel Americké domoviny, která shromažďovala příspěvky na chod ústavu. K nejvýznamnějším dárcům patřili Alice Masaryková, Tomáš Jan Baťa, Obchodní a živnostenská komora v Brně, Podpůrný fond legionářský a také americké spolky a jednotlivci. K domovině patřilo zahradnictví, zemědělské hospodářství o rozloze 50 měřic a drůbežárna. V ústavu mládež navštěvovala sportovní kluby (pingpongový, fotbalový, volejbalový, šachový), divadelní a osvětový kroužek atp.

Popis připravované stavby podle článku v LN ze 12. července 1924.
V roce 1923 věnoval Waclav Francis Severa 20 000 dolarů na zřízení Americké domoviny s tím, že do tří let po ustavení Kuratoria nadační částku doplní na 50 000 dolarů. Původně zamýšlel zařízení realizovat v Praze, zde nenašel pochopení, toho se mu dostalo v Brně. Zde se ustavilo kuratorium, které vypracovalo program výchovy čs. mladíků a děvčat ve věku zpravidla 14 až 18 let, „pokud jsou chudí, avšak duševně normální, sirotci a polosirotci, mládež opuštěná a podobně, v prvé řadě pak sirotci po padlých legionářích.“ Zemské hlavní město Brno propůjčilo pozemky v katastrálním území Královo Pole, asi 20 ha.

S kopáním základů prvního pavilonu se začalo v červenci 1924. Kuratorium vypsalo užší soutěž, rozhodlo se pro stavbu pavilonu podle návrhu ředitele Průmyslového muzea architekta Stanislava Sochora. Řešení bylo zvoleno takto: k hlavní budově budou po stranách přiléhat křídla, střed budovy vytvoří „mohutnou logii“.
Hlavní vchod bude od jižní strany, odtud vstup do vestibulu, z něhož povedou schody do suterénu. Chovanci po denní práci vejdou do sklepního patra, odloží v šatně pracovní oděv, umyjí se ve sprše nebo vanových lázních. Pak se oblečou do domácího úboru a půjdou buď do přízemí, kde byla situována jídelna a čítárna, nebo do podkrovních pracoven. Ložnice se nacházejí v prvním patře. Ve sklepě je kromě šaten a lázně místnost pro ústřední topení a malá dílna. V zadní části sklepa jsou prádelna, sklad pro potraviny a lednice, vše oddělené od částí obývaných chovanci.
Přízemí: kuchyň, jídelna, přípravna pro kuchyň, čítárna, to vše v části do dvora. V přední části se nacházejí čtyři místnosti: knihovna a kancelář, hovorna, dva pokoje pro pomocné zřízence.
První patro: dvě ložnice pro 15 chovanců a jednoho dozorce, v bočních křídlech dva pokoje pro lehce nemocné, šatna, umývárna a dva záchody s předsíní. Ve středu budovy v prvním patře jsou ještě tři pokoje, zatím určené pro ordinační místnost.
Podkroví: malé pracovny, vždy pro dva chovance v jedné pracovně.
Kuratorium Americké domoviny a architekt Sochor při návrhu postupovali tak, aby stavba byla co nejméně nákladná a technicky co nejúspornější. Vnější zdi hrubě omítnuty a ozdobeny ovocnými zákrsky, „kterážto dekorace ponese i užitek“. Jakmile město zavede na staveniště vodu, budou zahájeny práce. V přízemí měří budova 30,30 metrů délky, šířka 17,70 metrů. Sklepní trakt má světlost 3,30 m, suterén 3,50 m. Přízemí a první patro mají výšku 4,10 m, podkroví 3,0 m. Stavba byla zadána staviteli Nedělovi, který zatím vozí stavební hmoty a stavební práce začnou po zavedení vody.

„Dar amerického Čecha. Americká domovina v Brně - Králově Poli dostala právě z Ameriky dopis s darem 5630 Kč. Dopis zní: Česko-americká domovina Brno. Vážení! U příležitosti vyznamenání řádem Bílého lva, jehož se mně dostalo od československé vlády prostřednictvím vyslance pluk. Vlad. S. Hrubana ve Washingtonu, posílám Vám 200 dolarů jako příspěvek pro vaši nanejvýš záslužnou práci, kterou konáte. Doufám, že dárek tento přijmete od muže, který ač od útlého dětství žije v Americe, miluje rodnou zemi Československou. Váš vždy upřímný syn český John Toman."
(citováno z novin Národní osvobození, číslo 219, 17. září 1937, str. 5)
Za nacistické okupace se Americká domovina jmenovala „Severova domovina“.
Součástí bylo i hospodářství, např. vlastní drůbežárna či zahradnictví.

zobrazit

Tomáš Jan Baťa
nejvýznamnější dárce finančních prostředků pro chod ústavu Emilie Formanová
dlouholetá ředitelka ústavu Adolf Kačer
krajanský pracovník, který přispěl k vybavení ústavu Jaroslav Kallab
první předseda kuratoria, Bedřich Macků
starosta města Brna
další osoby (3)...

A. Kačer
pamětní deska: Kociánka 2-6/01

Brno-Královo Pole

mapa

Do, Menš