Zdeněk Žampach z Potštejna a na Žampachu zlistiňuje prodej svého vlastního a dědičného zboží, totiž vsi Morkůvek se vším příslušenstvím za 3700 zlatých moravských "ku pravému dědictví purkmistru a radě i vší obci města Brna a věrné ruce jejich Janovi z Kunovic a na Brodě Uherském, podkomořímu Markrabství moravského".
Dále slibuje, že na prvním sněmu panském, když zemské desky budou v Brně otevřeny, své zboží dá z desk vymazati a vypsati.

Zdeněk Žampach z Potštejna,
purkmistr a Rada města Brna,
Jan z Kunovic, moravský podkomoří

Výčet získaného majetku je následující: ves Morkůvky s rolí ornou i neornou, s lidmi platnými i neplatnými, s lukami, pastvinami, vodami tekutými a netekutými, rybníky, jezery, mlýny, mlýništi (místo, kde stál mlýn), potoky, lesy, háji, chrastinami, horami, doly, dolinami, pahrbky, hony, lovy, robotami a mezemi.

Město Brno již v květnu roku 1550 ves Morkůvky prodalo za 2500 kop grošů českých. Královská města se ze svého hospodaření zpovídala příslušnému zemskému úředníkovi, v tomto případě Janovi z Kunovic, podkomořímu Markrabství moravského. Proto také prodávající se obrací i na tehdejšího podkomořího.

Jord