Kostel sv. Jiljí
kostel sv. Jiljí
místní název: Na Luhu
systematický výzkum
Komárov
1966, 1969-1976
MuMB
1966: - výzkum R. Perničky. Odkryta část základů obvodního řádkového zdiva z hrubě přetesaných kvádrů, k němuž přiléhala čtvercová kamenná studna dodatečně zakrytá cihlovou klenbou. Nad ní byla uložena lidská kostra zasypaná stavební sutí. 1969–1976 - výzkum D. Cejnkové. Terén jižně od kostela značně porušen novověkým hřbitovem, in situ dochovány v podstatě jen základy staré provizorní kaple a zdivo objektu čtvercového půdorysu, který byl patrně součástí benediktýnského proboštství. Dále prozkoumána studna, objevená v roce 1966 R. Perničkou. 1999: - záchranný výzkum J. Ungera. V rýze pro kanalizaci po obvodu kostela dokumentováno několik úseků. Upřesněna poloha zdiva z výzkumu D. Cejnkové na JV straně presbytáře, na S straně se podařilo objevit mohutné zdivo zasahující pod severní přístavek k presbytáři. Doplněna dokumentace stavebního materiálu (I. Mrázek). 2002: - záchranný výzkum J. Ungera. Sondy uvnitř kostela zjistily tři úrovně dlažby, nejstarší dlažba byla přiložena k jižní zdi kostela. Bylo potvrzeno překrytí portálku v presbytáři mladší stavební fází.
1982/76, Zpráva o rozboru osteologického materiálu, Archiv ARÚ AV ČR Brno
1818/85, Archiv ARÚ AV ČR Brno
1/69, Archiv Muzea města Brna
Průzkum odhalil jižně od dnešního kněžiště základy drobné orientované stavby tvořené čtvercovou lodí a odsazenou apsidou, patrně pozůstatky původní románské kaple sv. Jiljí vysvěcené v roce 1133. Základy z drobných kamenů kladených na hlínu ukazují na provizorní charakter původní stavby, která byla nejspíš dřevěná. Koncem 12. století vyrostl v její blízkosti kamenný románský kostel a nedlouho nato byla stará kaple zbořena. Na jejím místě vzniklo ve 13. století nové proboštství. Z něj se podařilo odkrýt pouze zdivo stavby čtvercového půdorysu, která přiléhala k jižní frontě kostela. O vysoké architektonické úrovni klášterních staveb svědčí četné nálezy zdobených kamenických článků druhotně zazděných v pozdějších stavbách.
Poblíž jižní zdi tribunové věže kostela byla prozkoumána kamenná studna překlenutá klenbou z maloformátových gotických cihel. V jejím obsahu bylo nalezeno množství keramiky, dřeva, skla, proutí, kůže, pecek, skořápek atd. Samotná studna měla čtvercový půdorys o straně cca 140 cm a její hloubka činila 228 cm. Díky vlhkému prostředí se zde dochovalo množství dřevěných předmětů, jako např. soustružené misky, lžíce, šachové figurky, mečíky aj. Ze studny byla dále vyzvednuta bohatá kolekce skla, resp. zlomků číší s nálepy, úlomky plochých skel atd. Na základě keramiky lze materiál ze studny datovat do 14. – poč. 15. století. Mimo studnu poskytla zkoumaná plocha především keramické zlomky ze 13.–15. století a několik kovových předmětů jako hřebíky, podkovy a klíče. Nejzajímavějším nálezem je mosazné pečetidlo kláštera datované na přelom 13./14. století.
paleolit neurčený (800 000 – 8 000 př. současností)
MuMB
Monografie
Baa
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.