2006: Sanace brněnského podzemí - Blok 47 Opletalova, Solniční

Sanace brněnského podzemí - Blok 47 Opletalova, Solniční

archeologické lokality

Opletalova
Solniční

typ výzkumu

záchranný výzkum

číslo parcely

584, 585, 596/1

katastr

Brno-město

rok / datum výzkumu

2006

instituce

Archaia Brno o.p.s.

nálezová zpráva

43/06, 2006, Brno, sanace podzemí, blok 47a, blok 48a., Archiv Archaia Brno o.p.s.

popis

V souvislosti s projektem „Sanace brněnského podzemí“ bylo sledováno a dokumentováno 6 průzkumných sond a 2 šachtice. V prostoru spojnice ulic Opletalova a Solniční byla zachycena barokní stoka, severním směrem na ulici Opletalově byly dokumentovány navážky zrušeného barokního příkopu. Směrem k ulici Joštově se podařilo zachytit doklady vrcholně středověkého osídlení vně městských hradeb.

OPLETALOVA ULICE:
V sondě A1 v severozápadní části Opletalovy ulice bylo zachyceno drobné zdivo neznámé funkce, zahloubené do navážek. V úrovni 3,40 m od povrchu (v 222,50 m n. m.) byl zachycen výkop zahloubený do starších vrstev a geologického podloží. Jeho funkce je sice nevyjasněná, ale lze předpokládat jeho vrcholně středověkého stáří.
V sondě A2, položené v severovýchodní části Opletalovy ulice, bylo dokumentováno souvrství planýrek až do hloubky 2,90 m od povrchu (v 222,20–222,27 m n. m.). Pod nimi byla zjištěna rozměrnější jímka ze 14.–15. století, ze které byl získán početný soubor dobře zachované keramiky, vyzvednuty byly i zlomky skla.

V sondě B1, situované zhruba ve středu Opletalovy ulice ve vozovce při západní straně, byla dokumentována série planýrek – vesměs asi ještě středověkých. Pod nimi byl doložen vrcholně středověký výkop, patrně exploatační jáma nebo jímka, zahloubená do spraše. Její zásyp odpadního organického charakteru přesahoval hranice výkopu a nasedal přímo na spraš; půdní typ byl v této sondě zcela odstraněn. Sonda byla dotěžena do úrovně 4,60 m od povrchu (v 221,85 m n. m.).

V sondě B3 v jihozápadní části Opletalovy ulice byl dokumentován rub eskarpy barokního bastionového opevnění. Dále byla šachta hloubena v navážkách až po úroveň spodní vody (cca do 6 m od úrovně 221,35–221,47 m n. m.).

V blízké sondě C1, projektované do dosypané parkové úpravy JAMU na nároží Solniční a Opletalovy ulice, byly nejméně do hloubky 4,50 m od povrchu (222,90 m n. m.) dokumentovány navážky, vyplňující zrušený barokní hradební příkop. Následovaly vrstvy světle hnědého jílu o síle cca 0,70 m, hnědého písku a štěrkopísku nejasného původu o síle 0,30 m. Může se jednat o materiál z fluviálních sedimentů, ať již v primární nebo přemístěné poloze, jejich možný přírodní původ zůstává však vzhledem k jejich podloží otázkou pro budoucí bádání. Není vyloučeno, že štěrkopísky souvisejí se zavodněním příkopu.

SOLNIČNÍ ULICE:
Nejvýznamnější nález přinesla sonda C2 ve vozovce při severní straně Solniční ulice na nároží s Opletalovou ulicí. V průzkumné šachtě byly nejprve do hloubky 3,80–4,25 od povrchu (221,60 m n. m.) dokumentovány zásypy příkopu barokního opevnění. Poté byla zasažena klenba cihlového zaklenutého kanálu.
Průrazem bylo zjištěno, že byla stoka v západní části druhotně upravena dosud užívaným betonovým vajíčkem. Východní část stoky byla již mimo provoz. Stoka měla cihlovou podlahu a skláněla se směrem k východu.
Ve východní stěně sondy byl proveden průraz až po šikmo se svažující líc eskarpy. Stoka byla k hradební zdi přizděna na spáru, v místech styku byl při průrazu zjištěn zával, který patrně indikuje zděnou větrací šachtu ve stropě stoky (Š1). Stoka byla patrně svedena do kolmo navazujícího 2. patra zaklenuté stoky (s. j. 904 s opěrnou zdí s. j. 905). Opět se jednalo o klenutou stoku s cihlovou podlahou, uvnitř omítnutou. Západní stěna této stoky byla svislá, východní se šikmo svažovala dovnitř, což znamená, že stoka využívá přímo vnitřní líc eskarpy.
Kanál byl pro stavební účely posouzen statikem, prozkoumán kamerovým průzkumem a geodeticky zaměřen (Geocomp, spol. s. r. o.). Ze zásypu byl vyzvednut soubor dýmek, souvisejících patrně s blízkými kasárnami. Pokračování kanálu je přístupné z budovy Nejvyššího správního soudu (Moravské nám. 6), kde je do něj napojena spádištěm funkční stoka. Barokní stoka je zde parně přerušena suterénními zdivy budovy Solniční č. 4.

Šachta 2 a 3 byly hloubeny cíleně pro vyčištění zasypané větrací šachty.