2003-2005: Kolektor – Kobližná, Sukova, Poštovská, Kozí

Kolektor – Kobližná, Sukova, Poštovská, Kozí

archeologické lokality

Dvořákova
Kobližná
Kozí
Poštovská
Sukova

typ výzkumu

záchranný výzkum

číslo parcely

32, 59, 102, 128, 144, 160

katastr

Brno-město

rok / datum výzkumu

2003-2005

instituce

Archaia Brno o.p.s.

nálezová zpráva

39/05, 2005, Nálezová zpráva o provedení záchranného archeologického výzkumu při stavbě sekundárních kolektorů K7, Kobližná – náměstí Svobody v k.ú. Brno - střed, Archaia Brno o.p.s.

popis

Záchranný archeologický výzkum byl vyvolán stavbou sekundárních kolektorů K7, Kobližná–náměstí Svobody. V průběhu ražby kolektoru byla průběžně dokumentována její čelba. Navíc byly sledovány sondy související s touto stavbou a plošně byla zkoumána místa hloubených šachet. Výzkum se dotkl prostoru ulic Kobližná, Sukova, Poštovská a Kozí.

KOBLIŽNÁ ULICE. Při ústí Kobližné ulice do Malinovského náměstí se od středověku do 19. století měla nacházet městská brána, tzv. Branka. Hloubením těžební šachty se podařila zachytit severní stěna Branky, která byla zapuštěna do jeden a půl metru mocných dorovnávek ze 13. století. Dle složení zdiva a okolních nálezových situací lze Branku datovat do přelomu 13. a 14. století případně do 14. století. V severní stěně šachty se podařil zachytit i parkán.
Čtyři metry pod dnešní úrovní terénu v prostoru Branky probíhal pozdně gotický zděný kanál. Vznikl v době již existující Branky a umožňoval výtok stoky z města.
Městská hradba byla zachycena na dvou místech. Hradba se skládala z metabazitů a slepenců Old Red spojovaných hrubou žlutou písčitou maltou. Základ tvořila vrstva nasucho kladených kamenů. Hradba by se dala datovat k přelomu 13. a 14. století.
Ražbou kolektoru a hloubením sond se dále podařilo rekonstruovat původní průběh severní strany ulice, která byla mírně předsazena oproti dnešnímu stavu a tudíž byla ulice o něco užší. Došlo k zachycení a dokumentaci desíti gotických sklepů a jejich následujícího vývoje. Gotické konstrukce byly zachyceny v úrovni dnešních domů Kobližná 5, 11, 13, 15, 17, 19, 21, 25 a při OD Centrum. V případě gotického sklepa při domu Kobližná 13 se podařilo učinit ojedinělý objev, a to v podobě vyzdění vstupní šíje do gotického sklepa z Kobližné ulice. Ze vstupu do sklepa se zachoval práh a fragment ostění gotického portálu. Ke gotickým konstrukcím se ještě řadí nález studny před domem Kobližná 21.
K dalšímu zajímavému objevu došlo v prostoru před domem Kobližná 4, kde byly zachyceny dvě fáze dřevěné konstrukce související s dřevohliněnou zástavbou, která zanikla výstavbou kamenného gotického sklepa. Získaná dendrodata datovala starší fázi po roce 1294 a mladší mezi léty 1316–1336.
Na základě písemných zmínek ze středověku byl do prostoru ulice Kobližné umisťován „městský“ potok, který někdy ve 14. století měl zaniknout. Uvažovalo se o něm na základě mostku, který byl situován do prostoru křížení ulic Kobližné a Kozí. Téci měl na východ a skrze Branku opouštět město. V místech dnešní křižovatky Cejl a Koliště se měl potok vlévat do Ponávky. Na základě výzkumu se jeho existence nepodařila potvrdit a vše nasvědčuje neexistenci takovéto vodoteči, neboť nebylo dokumentováno nic, co by poukazovalo na tekoucí vodu, žádné vodní koryto ani vodní naplaveniny. Celý prostor ulice se jevil jako běžná komunikace.

Prostor ULICE POHOŘELEC. Podařilo se zachytit novověkou studnu, která je zachycena na plánu stabilního katastru z roku 1825 a je patrná ještě na fotografiích z přelomu 19. a 20. století.

KOZÍ ULICE. Ražbou kolektoru a hloubením sond se podařilo v prostoru Kozí ulice odhalit čtyři gotická jádra, která v ulici reprezentují nejstarší horizont zděné zástavby (13./14. století). Jednalo se o gotické nadzemní jádro domu při rohu ulic Kobližná–Kozí 2. V prostoru nynějšího domu Komerční banky se nacházely další dva gotické sklepy. Dokumentován byl i jejich pozdější vývoj, který v jednom případě představoval přizdění základového zdiva mladšího domu a ve druhém případě proražení vstupního otvoru do průčelí sklepa a rozšíření o další sklepní prostory někdy během renesance či baroka. Na východní straně ulice byly dokumentovány dva gotické sklepy, což odporuje předpokladu O. Vičara o nezastavěnosti tohoto prostoru k polovině 14. století. Svou západní stěnou respektovaly původní šíři ulice, která byla oproti dnešku značně užší. Jeden sklep se nacházel v úrovni domu Kozí 4 a druhý Kozí 12.
V prostoru při ústí ulic Kozí, Běhounská a Jezuitská byl dokumentován vývoj středověkého domu. Naposledy, před sanací historického jádra Brna na počátku 20. století, v těchto prostorech stávalo „Café Spranz“.

SUKOVA ULICE. Ražbou kolektoru a hloubením sond se na Sukově ulici podařilo zachytit dva suterény dřevohliněných domů, které zanikly někdy v období 2. poloviny 13. až 1. poloviny 14. století. Do jednoho z nich byl následně založen gotický zděný sklep. Další byl zachycen na nároží ulic Kobližná a Sukova. Hospodářské zázemí zde stojících domů pak dokládají četné výkopové aktivity, převážně v podobě odpadních jímek, a to z období 13. až 16. století.

Na spojnici ulic Dvořákova a Sukova byl učiněn velmi překvapivý nález. V krátkém úseku asi 1,5 m byl zachycen hrotitý příkop, který můžeme na základě vyzvednutých nálezů zařadit do období mladší doby kamenné, přesněji do staršího stupně lidu s moravskou malovanou keramikou. Nález lze interpretovat jako pozůstatek kruhového kultovního objektu - tzv. rondelu, který je prozatím nejsevernějším nálezem svého druhu na Moravě.

POŠTOVSKÁ ULICE. Ražbou kolektoru a hloubením sond na ulici Poštovské se podařilo zchytit čtyři gotické sklepy.