Bytový dům Vídeňská, II. etapa
záchranný výzkum
640/8, 640/17, 652/3, 652/6, 652/9, 652/10, 652/11, 676/1, 678/1
Štýřice
2012-2013
Archaia Brno o.p.s.
2013, Předběžné hlášení o provedení záchranného archeologického výzkumu „Bytový dům Vídeňská, II. etapa, Brno“, Archiv Archaia Brno o.p.s.
Druhá etapa záchranného archeologického výzkumu při výstavbě Bytového domu na ulici Vídeňské, která probíhala s přestávkami od července 2012 do ledna 2013 potvrdila tušenou jedinečnost a unikátnost dané lokality. Krom skutečnosti, že se jedná o plošně největší výzkum v této oblasti, svými objevy zcela předčil očekávání archeologů a přinesl zcela nový pohled na dějiny osídlení tohoto prostoru od nejstarších období po dnešek.
První lidé východní úpatí Červeného kopce osídlili již ve starší době kamenné – v období mladého paleolitu, přesněji v době 18. až 14. tisíc let před dneškem. Zachycena byla pokračující lokalita Brno-Štýřice III, která se nynějším výzkumem stala jednou z největších zkoumaných lokalit tohoto období na území Moravy. Získáno bylo více jak tisíc kusů kamenné štípané industrie a bohatý nálezový fond doplňuje i velké množství zvířecích kostí (např. celá spodní čelist mamuta, mamutí žebro či několik mamutích stoliček). Na několika místech se podařilo zachytit i zbytky barviv. Zdá se, že daná lokalita byla opakovaně využívána jako krátkodobá lovecko-zpracovatelská stanice, která využívala příhodný terén v dosahu vodního zdroje, čemuž se tak dělo i v následných obdobích pravěku.
Oproti předešlým výzkumům se podařilo doložit intenzivní osídlení i v období pravěku. V mladší a pozdní době kamenné se zde usídlil lid kultury s moravskou malovanou keramikou, jak dokládají rozměrné exploatační jámy, ze kterých bylo získáno velké množství zvláště keramických nálezů (např. torzo venuše). Zdá se, že na lokalitě byla vyráběna i kamenná broušená industrie, jak naznačují nálezy hotových výrobků, ale zvláště polotovarů, včetně samotné suroviny. V jednom případě bylo snad zachyceno i drobné pyrotechnologické zařízení.
Nevýrazné osídlení pokračovalo i v době bronzové. Tomuto období bychom snad mohli přiřknout zahloubený objekt s kůlovými jámami při stěnách, který bychom snad mohli interpretovat jako chatu. Další aktivita je reprezentována větším objektem nepravidelného půdorysu, který ovšem nebyl z objektivních důvodů blíže zkoumán.
Nález spony z doby římské, bohužel však z druhotné polohy, můžeme snad přiřadit pouze k ojedinělým nálezům mincí z tohoto období, které jsou známy z blízkého okolí.
Nejintenzivněji byla lokalita osídlena v období raného středověku - mladší době hradištní. Zachyceny byly dvě základní aktivity - sídlištní a sakrální, které plynule navázaly na zjištění z výzkumů v roce 2009 a 2011.
Pokračující sídlištní osídlení bylo reprezentováno hliníkem, pyrotechnologickým zařízením, minimálně dvěma zásobními jámami s velmi bohatým výrobním odpadem a pravděpodobně i dvěma chatami s otopným zařízením. Tento areál byl od sakrálního oddělen drobným palisádovým ohrazením zachyceným na několika místech již výzkumem v roce 2009.
Sakrální okrsek je reprezentován mladohradištním pohřebištěm s více jak 400 zjištěnými pohřby. Zcela unikátní nález představuje přináležející sakrální stavba - rotunda.
paleolit mladší (40 000 – 11 000 př.Kr.)
neolit mladší (4 800 - 4 400 př. Kr.)
eneolit raný (4 400 - 3 900 př. Kr.)
doba bronzová - doba halštatská
doba římská (0 - 400 po Kr.)
raný středověk (550 – 1200)
přechod raný středověk - vrcholný středověk
středověk - novověk
dočasně depozitář Archaia Brno o.p.s., A066/2012-3102-001 až A066/2012-6867-001
II. starobrněnská rotunda
Vídeňská
článek v odborném periodiku
Sed
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.