Běhounská, Brandlova, Joštova, Kozí, Moravské náměstí, Rooseveltova, Solniční (rekonstrukce komunikace)
záchranný výzkum
3, 4, 6, 32, 59/1, 566, 776, 797, 800, 801/1-5
Brno-město
2009-2010
Archaia Brno o.p.s.
Záchranný archeologický výzkum byl vyvolán stavbou „Komplexní regenerace historického jádra – ostatní komunikace - rekonstrukce Moravského náměstí“ a proběhl v říjnu 2009 až září 2010.
Výzkumem dotčený prostor se nacházel ve východní části Solniční ulice, v jižní části Moravského náměstí, ve východní části Joštovy ulice, v severní části Běhounské ulice, ve východní části Brandlovy ulice, v severní části Kozí ulice a západně od Janáčkova divadla v parčíku mezi Rooseveltovou ulicí a budovou Katastrálního úřadu.
Nejstarší osídlení sledovaného prostoru (13. – pol. 14. století) lze spojit s obdobím vzniku a existence středověkého města, výstavbou městského opevnění a rozvoji předměstského osídlení. V Běhounské ulici, která byla jedinou městskou částí plochy výzkumu, se podařilo dokumentovat původní povrch komunikace z 1. poloviny 13. století a postupný nárůst dalších komunikačních a odpadních vrstev, jejichž mocnost zde dosahovala až 0,9 m. Nejvýraznějším dokladem komunikace byly segmenty cesty, jež směřovala z města Běhounskou bránou přes městský příkop k severu na tehdejší Novou Ves (Královo Pole). Její pozůstatky představovaly především štěrkem zpevněné úrovně či mělké žlábky, které do povrchu půdního typu vyryla kola vozů. Vozová cesta probíhala jižně od dnešního kostela sv. Tomáše již v 1. polovině 13. století. Z vrcholně středověkého městského opevnění byl zachycen především městský příkop, Běhounská brána a přesně byla lokalizována i branka v parkánové hradbě městského opevnění, která spojovala prostor v okolí kostela sv. Jakuba s augustiniánským klášterem. V prostoru mezi městským příkopem a zástavbou předměstí se nacházely především doklady výrobní činnosti (těžba hlíny, vápenictví, cihlářství).
Další fáze historického vývoje osídlení prostoru nastává po zániku části čtvrté předměstské čtvrti z důvodu založení augustiniánského kláštera. Zdivo středověkého klášterního kostela bylo odkryto na několika místech. V souvislosti se vznikem kostela se podařilo v jeho severním a západním okolí dokumentovat cca 97 hrobů, které byly součástí rozsáhlejšího hřbitovního areálu. Hřbitov vznikl pravděpodobně hned po založení kostela a jeho existenci ukončil patrně výkop opevňovacího příkopu kolem klášterního areálu někdy v závěru 15. století, který byl taktéž výzkumem zachycen. Příkop byl z větší části zasypán v 2. polovině 17. století v souvislosti s výstavbou bastionového opevnění.
Po švédském obléhání Brna roku 1945 dochází k destrukci klášterního areálu, budování barokní bastionové fortifikace a výstavbě barokního konventu augustiniánů. Při západním průčelí kostela sv. Tomáše byly odkryty pozůstatky zděných budov sloužící provozu kláštera právě v tomto období, dále k západu pak pozůstatky vojenské pekárny z 18. století.
Po zrušení bastionového opevnění ve 2. polovině 19. století dochází k postupnému budování zástavby a uliční sítě až do podoby dnešních dnů.
středověk - novověk
Sed
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.