Kvadratická stavba převyšující výrazně své okolí. Ukončena byla pravděpodobně polygonálním presbytářem. Na dobové kresbě je zachycen částečně vzhled gotického průčelí, respektive stupňovitého štítu. Kapli kryla vysoká stanová střecha, na níž byl někde v místech nad vítězným obloukem vystavěn sanktusník. V době svého zbourání v roce 1887 byla kaple již bez presbytáře, který byl zřejmě zbourán v rámci barokně - klasicistních úprav.
Solitérně stojící stavba byla po roce 1470 spojena se západněji stojícím domem kartuziánů. Zřejmě ve stejném období bylo při jižní straně presbytáře vystavěno polygonální schodiště. Prolomen byl nový vchod na severní straně lodi osazený pozdně gotickým portálem. Později kaple prošla barokní přestavbou, kterou zřejmě provedl známý architekt Mořic Grimm; středověká stavba byla celá oplentována a opatřena barokní fasádou. Zároveň byla pod kaplí zřízena kostnice. Císař Josef II. totiž zrušil hřbitov, který obklopoval kostel svatého Jakuba. A tak z něj vyzvednuté kosti umístili právě do nově zřízené kostnice pod kaplí i pod svatojakubským chrámem.
Kaple musela být alespoň částečně podsklepena již v renesanci, což dokládá terénní situace pod východní částí kaple s odkrytým vstupem do suterénu. O vnitřním architektonickém řešení kaple ve středověku není nic známo, není známo ani uspořádání interiéru z období před demolicí. Kaple byla zbořena v roce 1887 společně s přilehlým domem Kartuziánů, aby na jejím místě mohla být vystavěna Dívčí škola korunní princezny Štěpánky.