Felix Engelsmann, Olga Engelsmann.
V roce 1939 vilu zabavilo gestapo. Po skončení války byl objekt znárodněn a stal se majetkem První brněnské strojírny. Objekt pak sloužil jako administrativní budova. Od roku 2000 je vila v rukou soukromé majitelky Petry Dovaly. Ta vilu získala dědictvím a příležitostně v ní umožňuje komentované prohlídky jejích interiérů.

Majitel, brněnský průmyslník židovského původu Felix Engelsmann, zde žil pouhých sedm let. V březnu 1939 musel se svou ženou Olgou uprchnout z Československa, aby si tak zachránil život.

Stavba evokuje dojem empírového zámečku s výrazně reprezentativním uličním průčelím. Byla vystavěna na půdorysu ve tvaru písmene L. Uliční průčelí je rozděleno do tří hmot. Nejvýraznější je střední hmota stavby se sedmi okenními osami, jejíž monumentalitu umocňují proporce okenních otvorů a mansardová střecha. Dvě postranní symetrické hmoty se třemi okenními osami jsou zastřešeny sedlovými střechami. Na základě dochované stavební dokumentace lze vnitřní uspořádání vily rozdělit do tří funkčních celků. První tvoří prostory určené pro obsluhu a servisní zázemí vily, které se nacházely v pravé části stavby. Druhý celek představují rozsáhlé společenské a reprezentační prostory, situované po celé délce prvního patra vily. Třetí celek tvoří soukromá část s ložnicemi a zázemím pro majitele, kterou architekt umístil do křídla orientovaného do zahrady. Hlavní vstup do objektu se nachází ve střední části stavby, za nímž následuje prostorný vestibul. V interiéru se dodnes dochovala řada původních prvků, které dotvářejí autentickou atmosféru místa, například původní dřevěné parkety, vestavěné skříně nebo vnitřní mechanismy pro ovládání venkovních okenic.