Starobrněnský hřbitov
historický název
Starobrněnský hřbitov
ulice
existence
stavba již neexistuje
zánik
v roce 1883 po otevření Ústředního hřbitova na Vídeňské 96
území
Brno-Štýřice
zajímavosti
Starobrněnský hřbitov kolem kostela sv. Václava (v místech dnešní Vídeňské a Vojtovy ulice s přilehlým hřištěm) je doložen v roce 1314, kdy byla k tomuto kostelu přenesena původní farní správa (se hřbitovem) od kaple sv. Prokopa a Oldřicha. Ta stávala v ohbí dnešního Mendlova náměstí k Václavské, a Křížové a první písemná zpráva o ní je z roku 1243. Byla však jistě starší a tudíž i farní hřbitov u ní byl zcela jistě umístěn už někdy od 12. století. U této kaple se však občas pohřbívalo - a to i po přenesení farní správy ke kostelu sv. Václava v roce 1314 - až do roku 1783, v roce 1785 byla pak kaple sama zbořena a hřbitov zrušen.
Kostel sv. Václava, připomínaný prameny už v roce 1306, tak v letech 1314–1324 plnil funkci farního centra se hřbitovem nejen pro celé Staré Brno, ale i pro Jundrov, Komín a Manice, než v roce 1324 založila Eliška Rejčka pro tyto vzdálenější obce kostel sv. Vavřince v Komíně. Kostel sv. Václava na Starém Brně zůstal tak poté jen pro farníky Starého Brna a blízkého okolí.
V roce 1783 přešla však správa i tohoto hřbitova pod farní správu kostela Nanebevzetí Panny Marie na dnešním Mendlově náměstí. Stalo se tak po zrušení kláštera cisterciaček (založeného v roce 1323 královnou Eliškou Rejčkou) na Starém Brně, a to císařem Josefem II. v roce 1782, když se jeho původní klášterní kostel se stal kostelem farním.
Starobrněnský hřbitov sloužil poté (po zrušení i kostela sv. Václava a jeho přeměně na kapli) nejen obyvatelům Starého Brna, Bohunic a Starého Lískovce, ale od roku 1784 i nemocnicím U sv. Anny, kláštera Alžbětinek a kláštera Milosrdných bratří. Musel být proto v letech 1855 a 1866 rozšířen. Poté však - v roce 1883 (po otevření Ústředního hřbitova na Vídeňské č. 96) - byl i on zrušen a postupně exhumován.
V době jeho existence však byli na něm pohřbeni (kromě jiných významných osobností) i zakladatel slavistiky a národní buditel Josef Dobrovský (1753-1829), jehož hrob byl poté přenesen na Ústřední hřbitov města Brna (skup. 32, hrob č. 4a), malíř a grafik František Rektořík (1793–1851), historik Josef Chytil (skup. 32, hrob č. 2a) a řada dalších.
stavby
kaple sv. Václava
Vídeňská
městská část
významné osoby
Josef Dobrovský
původní místo posledního odpočinku, hrob byl přenesen 12. 11. 1909 na Ústřední hřbitov (předtím několikrát exhumován v rámci Starobrněnského hřbitova)
Emanuel Eder
místo posledního odpočinku
Josef Chytil
původní místo posledního odpočinku
Aloisie Chytilová
místo původního pohřbení
Karel Josef Jurende
původní místo odpočinku
další významné osoby (2)...
objekty
náhrobek Josefa Dobrovského
náhrobek: Vídeňská 96, skupina 32/01
náhrobek Josefa Chytila
náhrobek: Vídeňská 96, skupina 32/02
místo původního pohřbení
pamětní kříž
kříž: Vojtova 0/01
sloup se sochou Panny Marie
sloup: Vojtova 10/01
sloup stojí v místech zrušeného hřbitova
události
12. 11. 1909
Exhumace a pohřbení ostatků J. Dobrovského a J. Chytila
místo původního pohřbení
autor
Fl
Vstup do Starobrněnského hřbitova. Po levé straně jde vidět budovu na tehdejší adrese Vídeňská č. p. 27. V levé části snímku je vidět kovová brána a vpravo vedle ní pamětní kříž, nad nímž se do výšky ční ztepilý strom. V pravém pozadí jsou vidět budovy na ulici Vídeňská. Na podkladovém papíře je pod fotografií popis: "Aufgang zum augel. Altbrünner Friedhof. // Brünn" (Vstup do zrušeného Starobrněnského hřbitova, Brno). Přelom 19. a 20. stol. Zdroj: MuMB, inv. č. 180988.
